Novinky:

Author Archives: Karel

Zajímá vás, jak se vyvíjelo podnebí v historii země?

Pokud bychom se měli konkrétně podívat na vývoj podnebí, jistě je nejlepší začít v poměrně nedávné minulosti, a to v horizontu posledních sta let. Na tomto období je zajímavé především to, že mělo 7 za sebou velmi teplých roků. Ty navíc vyšli na začátek devadesátých let. Samozřejmě ačkoliv jsou tyto teplé roky z dlouhodobého hlediska poměrně zajímavým úkazem, v krátkodobém časovém horizontu se jednalo o rok, který byl teplejší maximálně o několik málo stupňů celsia a žádné výrazné krátkodobé změny se nekonaly. Jak je to v delším, tisíciletém horizontu? Ne vždy byly meteorologie a zapisování údajů o počasí tak zdůrazňované, jako je tomu dnes, a ... Číst celý článek »

Rostliny fungující jako barometr a přírodní hodiny

Rostliny jsou plné nejrůznějších záhad. Existují dokonce i rostliny (a je jich poměrně dost), které dokážou předvídat počasí. Reagují totiž zcela zřetelným způsobem na povětrnostní změny, a proto mohou fungovat z našeho lidského pohledu jako spolehlivý barometr. Pryskyřník je jedním z těchto rostlinných  barometrů.  Dokáže předpovědět deštivé počasí tak, že svěsí okvětní lístky. I květy bodláků dokážou stejně tak spolehlivě předpovědět déšť. Ty se schovají do vnějších zelených lístků. Kakosty smrduté, známé byliny rumišť a lesů, v předzvěsti deště anebo přicházející noci sklánějí své květy, aby jejich pyl nebyl poškozen vodou nebo rosou. Některé rostliny fungují stejně tak dobře jako rostlinné hodiny i ... Číst celý článek »

Květinový a stromový kalendář a horoskop

My lidé jsme se ve světle civilizace už dávno přestali cítit jako neoddělitelná součást přírody. A možná právě to, že přírodu dostatečně nectíme a nedbáme na určitá varování, která k nám často vysílá a my je necháváme bez povšimnutí, je chyba, za kterou již nyní nejrůznějšími způsoby platíme. Zemi ohrožuje tání ledovců, atmosférický obal země je narušen freony a v důsledku toho a mnoha dalších záležitostí vznikají na zemi katastrofické povodně nebo naopak požáry, které nelze uhasit. Jako moderní lidé si však často ani neuvědomujeme úzké sepětí svých životů se životy stromů a květin. Avšak v dřívějších dobách tomu tak rozhodně nebylo. Vzpomeňme ... Číst celý článek »

Rozptyl slunečního záření a jak probíhá

Rozptyl patří k velmi rozšířeným jevům. Dojde k němu například tak, že se kužel světla, který vrhá baterka nebo jiný světelný zdroj, odráží od prachových částeček, které poletují vzduchem. Spatřit jej můžeme velmi zřetelně také při mlze, když v autě za jízdy zapneme dálková světla.  To se nám světelný kužel bude zdát doslova jako neprostupná stěna. To jsou však jen dva příklady z mnoha a mnoha dalších možností. Z uvedených příkladů je tedy patrné, že k jevu nazývanému rozptyl dochází tehdy, pokud paprsky světla dopadají na velmi miniaturní částice anebo na plochu, která má mimořádně jemnou strukturu. Jako názorný příklad rozptylu nám poslouží pampeliškové nebo bodlákové ... Číst celý článek »

Teplota země – dlouhodobý, nebo krátkodobý proces?

zemekoule

Změny klimatu naší země rozhodně nejsou krátkodobou záležitostí, jelikož se týkají horizontu minimálně několika desítek let. Přesto se naše země může ohřívat, nebo naopak ochlazovat, a měnit tak svou teplotu doslova každým rokem. Je to dáno především vývojem počasí jako takového, a řady klimatických cyklů, které na dané změny teplot mají ten největší vliv. Pacifická oscilace a další jevy Právě tak se nazývá jeden z nejvýznamnějších cyklů, který dokáže naši zemí významně ohřívat. Zároveň však ovlivňuje klima naší země a také způsobuje to, že se nejenom v oblasti Evropy, ale i v oblasti celého světa střídají jak teplé, tak i chladnější roky. Dalším ... Číst celý článek »

Složitá měření a analýzy, nebo příroda?

Předpovídání počasí je určitě velmi složitou vědou, o které stále ještě nelze říci, že by její výsledky byly stoprocentní. A to i přesto, že již existuje celá řada velmi propracovaných modelů, které umí vypočítat, jaké počasí vlastně bude. A ačkoliv v dlouhodobém horizontu nemusí být vždy přesné, v tom krátkodobém často pravdu mají. Tu však má i samotná příroda, podle které lze poměrně snadno poznat, jak bude v následujících hodinách. Sledujte vlaštovky či blesky Snad každý někdy slyšel to, že pokud létají vlaštovky velmi nízko, blíží se bouřka či déšť. A pokud se vám to zdá úsměvné, je to skutečně pravda a právě ... Číst celý článek »

Oblaka – pouze voda, led a řada drobných pevných částic

Při pohledu na denní oblohu můžeme kromě modrého nebe vidět řadu seskupení, kterým se lidově říká mraky, odborněji však oblaka. Jejich složení je však poměrně prosté, jelikož jejich definice zní, že jsou soustavou vody a pevných částic ledu, které se vytvářejí v atmosféře naší země. Oblaka se mohou samozřejmě vytvářet v různých nadmořských výškách, a tomu odpovídá i jejich skupenství. Zatímco ve vyšší výšce je tvoří především ledové krystaly, v těch nejnižších vrstvách je naopak tvoří pouze kapky vody. To je samozřejmě dáno nižší teplotou. Řada chybných názorů Ohledně oblak neboli mraků koluje celá řada různých mýtů. Těmi nejčastějšími je to, že mraky ... Číst celý článek »

Co je to atmosférická fronta

Pojem atmosférická fronta je především základní pojem v meteorologii. Fronty nezůstávají na jednom místě, ale přesouvají se. Přitom silnější fronta přetlačuje frontu slabší. Jako frontu můžeme označit vzduchovou hmotu o různých fyzikálních vlastnostech. Frontu tedy tvoří teplý a studený vzduch a následně začíná jejich promíchávání. Přechodové pásmo je oblast, kde se dvě fronty setkávají, ale kde se promíchávají jen málo. Toto pásmo je dostatečně zřetelné jen do té doby, dokud jsou zachovány původní teplotní kontrasty. Rozhraní mezi těmito dvěma vzduchovými hmotami se nazývá frontální plocha. Pojmem fronta označujeme místo, které je na zemském povrchu na frontální čáře protnuto frontální plochou. Meteorologové ... Číst celý článek »

Jak vzniká blesk a hrom?

V bouřkovém oblaku stoupá a klesá vzduch velkou rychlostí. Vodní kapičky a ledové krystalky jsou tím mocně vířeny z místa na místo, a tak dochází k vytváření elektrického náboje. Horní strana oblaku, kde se tvoří ledové krystalky, bude vždy silněji nabita pozitivním nábojem a spodní strana , kde je více vodních kapiček, negativním. Když je nábojový rozdíl dostatečně velký, dojde k výboji napětí – začne se blýskat. Blesk si často razí nejkratší cestu k zemi. Přitom však obchází největší odpory ve vzduchu. Proto nemá podobu rovné, ale klikaté čáry. Blesk ohřívá okolní vzduch až na teplotu 30 000 stupňů Celsia. ... Číst celý článek »

I meteorologie má své rozdělení

Řekne-li se meteorologie, řada lidí si samozřejmě představí, že se jedná o vědu o počasí. To je samozřejmě správné tvrzení, ale je nutné se zaměřit i na to, že stejně jako celá řada jiných věd, i tato má svých několik různých odnoží. Mezi tu nejznámější jistě patří takzvaná dynamická meteorologie. Jak napovídá sám název, právě ta studuje dynamiku samotné atmosféry, ze které následně vyvozuje závěry, které mohou výrazně pomoci v předpovědi počasí. Jedním z aspektů této odnože je třeba pozorování proudění vzduchu a studených či teplých front. I atmosférické procesy je třeba sledovat Nejsou to však jenom dynamické vlastnosti, ale také další, ... Číst celý článek »

© 2018 AAAPocasi.cz