Novinky:

Oblaka – pouze voda, led a řada drobných pevných částic

Při pohledu na denní oblohu můžeme kromě modrého nebe vidět řadu seskupení, kterým se lidově říká mraky, odborněji však oblaka. Jejich složení je však poměrně prosté, jelikož jejich definice zní, že jsou soustavou vody a pevných částic ledu, které se vytvářejí v atmosféře naší země. Oblaka se mohou samozřejmě vytvářet v různých nadmořských výškách, a tomu odpovídá i jejich skupenství. Zatímco ve vyšší výšce je tvoří především ledové krystaly, v těch nejnižších vrstvách je naopak tvoří pouze kapky vody. To je samozřejmě dáno nižší teplotou.

Řada chybných názorů

Ohledně oblak neboli mraků koluje celá řada různých mýtů. Těmi nejčastějšími je to, že mraky jsou vlastně tvořeny pouze a výhradně vodní párou. Rozhodně to tak není, jelikož vodní pára je sama o sobě neviditelná, a to i ve výškách, kde se oblaka nacházejí.  Přesto má se vznikem mraků souvislost. Jejich vznik je totiž vázán na aktuální podmínky, které se v dané vrstvě atmosféry nacházejí. Vše začíná již na zemském povrchu, a to vlivem odpařování. Teplá vodní pára stoupá stále výše, kde začne vlivem chladnějšího okolního vzduchu měnit své skupenství z plynného na tekuté, tedy na dané vodní kapky. Tomuto procesu se říká kondenzace. Naopak postupuje-li až do oblasti s teplotami pod bodem mrazu, začne takzvaně desublimovat, kdy se mění v drobné ledové krystalky.

Oblaka potřebují ke svému vzniku i řadu dalších látek

Zajímavé je zcela jistě to, že mraky jako takové rozhodně nejsou tvořeny jenom vodou, ale i dalšími látkami, které mají velký vliv právě při jejich vzniku. A jejich složení je rozhodně velmi rozmanité. Jedná se například o drobné částice vulkanického prachu, drobné částečky půdy, nebo třeba i krystaly mořské soli. Všechny tyto částice jsou nazývány jako kondenzační jádra, která právě přeměnu vodní páry na vodu a led umožní. S velikostí jednotlivých oblak jistě souvisí také jejich hmotnosti. Vše samozřejmě závisí na množství vody a daných kondenzačních jader. Přesto lze říci, že běžný mrak, například o ploše 785 000 m2 a výšce 500 metrů by vážil zhruba 250 tun.

Vnitřní struktura mraků

To, že mraky nejsou všechny jednotné struktury, pozná i laik, který zdvihne své oči k obloze. Každý mrak může mít strukturu zcela jinou, která ho poté charakterizuje a řadí do příslušné skupiny. Těch je mimochodem mnoho, a počítají 10 druhů, 14 tvarů, 9 odrůd a také 9 zvláštností. Zpět ale k samotné struktuře. Především ji odlišuje velikost jednotlivých vodních kapek. Ty největší jsou v takzvaných nimbostratech, tedy mohutných dešťových mracích, které se nacházejí nejníže v naší atmosféře. Zde dosahují kapky velikosti až 100 mikrometrů.

Naproti tomu ty úplně nejmenší kapky vody mají oblaka s označením kumulus a stratus. Zde se jejich velikost pohybuje pouze okolo 9 mikrometrů. Zajímavé však je, že ačkoliv kapky či ledové krystalky souvisí s okolní teplotou, bylo zaznamenáno, že i mraky ve vrstvách s teplotou -42 stupňů Celsia mohou vodní kapičky také obsahovat.

Velký vliv samotných vodních kapek

To, že mraky obsahují právě vodní kapky, pocítíme nejlépe v období, kdy začne pršet. Kapky totiž již mají takovou hmotnost, kdy se zkrátka v daném mraku neudrží a gravitační silou jsou stahovány na zemský povrch. Stejně jako voda na zemském povrchu, tak i voda v mracích dokáže vázat řadu látek, nejčastěji těch prachových. Ideálním příkladem jsou například prachové částečky vznikající pří výbuchu sopek. Ty se s vodními kapkami spojí a prostřednictvím mraků jsou větrem přenášeny na jakékoliv místo naší planety. Totéž platí také o písku z pouště, který se může taktéž dostat i tisíce kilometrů daleko, v závislosti na aktuálních povětrnostních podmínkách.

 

 

Napište komentář

Váš email nebude zveřejněn!Označená pole musíte vyplnit. *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

© 2014 AAAPocasi.cz