Jak vzniká duha?

Duha patří mezi poměrně velmi oblíbené meteorologické jevy, především potom u dětí, které obdivují onu barevnou škálu, která se může na nebi vytvořit. Dospělí však více pátrají po principu toho, jak vlastně duha vzniká. A ten není nijak složitý, a stejně jako u celé řady dalších meteorologických jevů, i zde hraje hlavní roli voda a slunce. Slunce běžně prochází naší atmosférou, která však nemá tak velký lom světla, jako právě voda. Pokud tedy svítí skrz vodní kapku, dochází k rozkladu každého slunečního paprsku na jednotlivé barvy. Ty poté danou kapku opouštějí. Je-li kapek mnoho, a jsou ve stejné úhlové vzdálenosti od slunce, jeví se duha jako kruhový útvar. Často však bývá vidět pouze její část.

Jaké jsou její vlastnosti

Pokud bychom se na tento jev podívali detailněji, i duha má řadu jasně a pevně daných vlastností. Především je to velikost oblouku. Ten je však subjektivní pro pozorovatele, a závisí tak na místě, kde se daný člověk nachází. Stejný vliv na to má samotné slunce. Pokud se totiž nachází na horizontu, je vidět přesnou polovinu kruhu. Přitom při pozorování z vyšších míst by bylo možné i zahlédnout celý kruh. Intenzita jednotlivých barev a jejich viditelnost se poté odvíjí od velikosti samotných kapek. Čím jsou větší, tím více světla se v nich láme a samozřejmě také vychází.

Ani dvě duhy nemusí být výjimkou

Ačkoliv většinou je k vidění pouze jedna jediná, existují případy, kdy jsou k vidění duhy dvě. K tomuto jevu dochází ve chvíli, kdy se v dané vodní kapce světlo nezlomí pouze jednou, ale zlomí se zde hned dvakrát. Tím vznikne takzvaná sekundární duha, které se objeví vždy nad tou primární. Při velmi příhodných podmínkách však mohou vzniknout i další duhy, a to až duha terciální. Tento jev však není zase až tak častý, jako ten výše uvedený, s druhou, tedy terciální duhou.