Archiv rubriky: Předpověď počasí

meteostanice_měření počasí

Přístroje (měření) související s předpovědí počasí

Jaké je venku počasí sice můžeme poznat pohledem z okna, ale jenom těžko se o něm dozvíme bližší informace. Lze sice jasně vidět, že prší, je mlha, nebo jsou srážky, ale o intenzitě samotné se toho pouhým pohledem moc nedozvíme. I proto byla vytvořena řada přístrojů, které používají nejenom profesionálové, ale i nadšení amatéři.  Pojďme se na některé z nich podívat blíže.

Nejčastěji se měří atmosférický tlak a teplota.

V souvislosti s tlakem se nejčastěji používá barometr. A právě pomocí samotného tlaku lze totiž poměrně přesně určit počasí. Stručně řečeno, při nízkém tlaku lze očekávat deštivé počasí, při vysokém naopak slunečné. I proto vznikla celá řada domácích barometrů, které mohou lidem poměrně přesně předpovědět, jaké je v následujících hodinách čeká klima. Kromě nejznámějšího barometru je k určování atmosférického tlaku využíván i takzvaný barograf. Ten sice vychází z konstrukce barometru, ale své hodnoty zaznamenává i v čase. Oproti barometru se lze tedy zpětně podívat na průběh tlaku během celého dne. Třetím přístrojem v této oblasti je takzvaný Aneroid, který je schopen ukazovat aktuální tlak v ovzduší.

Zatímco tyto tři možnosti jsou využívány pro měření tlaku, pro měření teploty je využívána zatím pouze jedna, a tou je teploměr. Na druhou stranu je třeba říci, že teploměrů je využívána celá řada. Zatímco z našich domovů pravděpodobně známe pouze rtuťové, nebo moderní digitální teploměry, existují také plynové, odporové nebo třeba biometanolové. Ty všechny dokážou s velkou přesností změřit právě teplotu, v našem případě potom teplotu vzduchu. Více o vlivu tlaku na počasí se dozvíte v tomto článku – O čem vypovídá tlak vzduchu.

Nezapomínejme ani na vlhkost.

Zmíněné pomůcky rozhodně nejsou při stanovení počasí ničím výjimečným, a rozhodně také nejsou jediné, které jsou používány. Určitě je třeba měřit také vlhkost vzduchu. K jejímu měření se používají hned dva přístroje. První nese název psychrometr, který se skládá ze dvou teploměrů, přičemž jeden z nich je vlhčený kapalinou. Ten samozřejmě ukáže jinou teplotu než suchý, a následný rozdíl teplot určí pomocí speciálního vzorce relativní vlhkost. Druhým přístrojem na měření vlhkosti je vlhkoměr. Jedná se o přístroj klasické konstrukce, která vychází z  Celý příspěvek

červánky

Předpověď počasí podle červánků

Na základě dlouhodobého pozorování přírody a životem s ní nerozlučně spojeným dokázali naši předkové s poměrně velkou přesností předpovídat počasí, a to i dlouhodobě. Naše generace, ač má v současné moderní době k dispozici mnoho velmi přesných přístrojů a pozorovacích metod, také občas uplatňuje předpovědi na základě pozorování přírody, chování zvířat a rostlin.

Je docela pochopitelné, čeká-li nás například víkendový výlet do přírody anebo na chatu, že budeme chtít znát aktuální počasí v oblasti, kam se chystáme či případně budeme potřebovat vědět, s čím máme na silnici počítat v průběhu jízdy autem atd.

V nápovědě ohledně počasí v nejbližší době nám může výrazně napovědět stejně tak dobře teplota vzduchu, vítr, oblačnost i srážky. Existují však i poměrně rozsáhlé možnosti, jak určit počasí podle přírodních úkazů, například podle červánků.

Na obloze jsou barvy velmi snadno pozorovatelné. Stačí, když vzpomeneme červánky, které často zdobí oblohu večer na západě. Červánky vznikají, když sluneční záření prochází silnou vrstvou atmosféry, a to právě nejčastěji při východu nebo západu slunce a modrá část viditelného spektra je atmosférou rozptylována mnohem více než červená část. To je také důvod, proč je zemská obloha většinou modrá. Oranžové a červené světlo je atmosférou rozptylováno jen málo, a tak o to lépe atmosférou prochází. A to je ono známé červené světlo odrážející se na oblacích, které všichni označujeme jako červánky. Pokud atmosféra obsahuje více vlhkosti, tím více je modré světlo rozptylováno a tím zbývá v oblacích více červené barevné složky. Červený západ či východ slunce tedy značí, že ve vzduchu je více vlhkosti než obvykle, a tak je vyšší i pravděpodobnost vzniku oblačnosti a srážek.

Obvykle vysoce vlhká bývá ranní atmosféra, a to z denního chodu vlhkosti. Proto ranní červánky ještě nemusejí znamenat, že bude opravdu pršet. Pokud se však při západu slunce na obloze objeví rozsáhle červená barva, značí to, že atmosféra má v sobě dostatek vlhkosti a déšť tak může přijít již v průběhu noci nebo zítřka.

Naopak v noci ani během zítřka nemusíme čekat srážky, pokud se obloha na západu zabarví do červena jen v úzkém pruhu, který rychle přechází do žluta, temně modra a černa. Taková situace spíše ukazuje na suchý vzduch provázející přední stranu tlakové výše.

Rostliny fungující jako barometr a přírodní hodiny

Rostliny jsou plné nejrůznějších záhad. Existují dokonce i rostliny (a je jich poměrně dost), které dokážou předvídat počasí. Reagují totiž zcela zřetelným způsobem na povětrnostní změny, a proto mohou fungovat z našeho lidského pohledu jako spolehlivý barometr.

Pryskyřník je jedním z těchto rostlinných  barometrů.  Dokáže předpovědět deštivé počasí tak, že svěsí okvětní lístky. I květy bodláků dokážou stejně tak spolehlivě předpovědět déšť. Ty se schovají do vnějších zelených lístků. Kakosty smrduté, známé byliny rumišť a lesů, v předzvěsti deště anebo přicházející noci sklánějí své květy, aby jejich pyl nebyl poškozen vodou nebo rosou.

Některé rostliny fungují stejně tak dobře jako rostlinné hodiny i jako barometr.

[box type=“info“ width=“500″ ]

Měsíček lékařský

Velmi významná léčivá rostlina Měsíček lékařský (Calendula officinalis), otevírá své květy mezi šestou a sedmou hodinou ranní. Zavírá je pak kolem 16 hodiny. Pokud má v daný den pršet, jeho květy se otevírají výrazně později. [/box]

Sasanka

Sasanka

Sasanka (Anemone) ohlašuje příchod stálého a pěkného počasí vzpřímenými květy, svěšenými ohlašuje déšť. Pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) má schopnost uzavřít před deštěm své květy tak dokonale, že ani jedna jediná kapička vody nepronikne dovnitř jejího květu.

Znalci rozchodníků dávno využívají schopnosti těchto rostlin předpovídat počasí. Rozchodník ostrý se žlutavými květy (Sedum acre) roste nejčastěji na kamenitých stráních a skalách (zobrazení v záhlaví stránky).  Květy se na rostlině objevují v průběhu[highlight] července [/highlight]a kvetou až do září. Zavřou-li se tyto květy na noc, můžete to považovat za příslib pěkného počasí, jestliže ale rozchodník ponechá své květy otevřené, v tom případě bude ráno pršet. Takřka stejným způsobem reaguje na počasí také Rozchodník bílý (Sedum album).

Ptečinec předpovídá počasí.

Když se květy Ptačince otevřou před 9. hodinou, bude hezký den.

Ptačinec žabinec je poměrně hojně rozšířený plevel v našich zeměpisných šířkách. Jeho listy jsou mokré, i tehdy, když je sucho. Jeho latinské jméno (Stellaria media) zcela odpovídá tvaru a barvě jeho květů, které vypadají jako hvězdičky. Otevřou-li se ráno do deváté hodiny a celá rostlina se hezky narovná, je to záruka pěkného počasí. Jestliže květy zůstanou zavřené a rostlina skloněná, ještě ten den bude jistě pršet.

Všem dobře známá pampeliška čili Smetanka lékařská (Taraxacum officinale) je sice pro zahradníky úporný plevel, pro někoho léčivka a pro hmyz zase zdroj nektaru. Ale i ona funguje jako skvělý rostlinný barometr, který dokáže dobře předvídat počasí. Navíc nám také poslouží jako spolehlivé rostlinné hodiny. Pampeliška za pěkného počasí své květy nechává otevřené, před deštěm je ale zavírá.  Její květy se také uzavírají na noc, a to již kolem čtvrté hodiny odpolední. Pokud má být v daný den hezky, otevřou se opět kolem šesté hodiny ranní.

Rostlinná říše je velmi zajímavým a neutuchajícím zdrojem poznání. A my lidé máme rozhodně v tomto směru mnoho co objevovat a od přírody se toho hodně učit.

Složitá měření a analýzy, nebo příroda?

Předpovídání počasí je určitě velmi složitou vědou, o které stále ještě nelze říci, že by její výsledky byly stoprocentní. A to i přesto, že již existuje celá řada velmi propracovaných modelů, které umí vypočítat, jaké počasí vlastně bude. A ačkoliv v dlouhodobém horizontu nemusí být vždy přesné, v tom krátkodobém často pravdu mají. Tu však má i samotná příroda, podle které lze poměrně snadno poznat, jak bude v následujících hodinách.

Sledujte vlaštovky či blesky

vlastovkaSnad každý někdy slyšel to, že pokud létají vlaštovky velmi nízko, blíží se bouřka či déšť. A pokud se vám to zdá úsměvné, je to skutečně pravda a právě podle těchto ptáků se dá příchod deště odvodit. Důvod pro to je jednoduchý. Déšť s sebou nese i nízký tlak, a tak mouchy a hmyz začnou létat níže, a logicky tak i vlaštovky, které je loví, musí sestoupit. V principu tak o změně počasí ví onen hmyz, ale ten je velmi těžko pozorovatelný.

A pokud jste na túře, a slyšíte jenom hřmění a vidíte drobné záblesky? Vcelku jednoduchým výpočtem si lze spočítat, jak daleko je daná bouřka od vás. Stačí spočítat sekundy mezi zábleskem a hromem, a toto číslo vydělit třemi. Výsledné číslo je počet kilometrů od vás. Budete-li po jednotlivém čase toto měření opakovat, zjistíte, zda se délka prodlužuje a bouřka jde opačným směrem, nebo se zkracuje a tak vás dohání.

Jaká zvířata také umí změnu počasí vycítit?

Určitě můžete v předpovědi deště počítat třeba s žížalami, které vylézají na povrch, aby je případný déšť nezaplavil. Stejně chytře na to jdou včely, které nelétají daleko od úlu, aby se do něho při prvních kapkách mohli schovat. Zajímavé je též pozorovat racky, kteří raději loví v mělkých vodách. [box type=“warning“ ]slepice předpovídá počasíNaprosto nejzajímavějším úkazem, který s předpovědí deště souvisí, jsou však slepice. Pokud totiž předchozí den byly venku a to i přesto, že již byla tma, počítejte s tím, že dnes zaprší. A to s velkou pravděpodobností. Takže pokud chcete ušetřit za meteostanici, tak si pořiďte slepičky a ještě budete mít biovejce. :-)[/box]

Vzhlédněte k nebi

Zda pršet opravdu bude, poznáte i podle tvaru mraků. Pokud mají jasně a pevně ohraničené okraje, pravděpodobně se není čeho bát, a ač nebude přímo slunečno, déšť se vám pravděpodobně vyhne. To samozřejmě platí i v případě velmi lehkých mraků, které jenom těžko vytvoří drobný stín. Naopak mraky, které se mezi lidmi často nazývají jako beránky, mohou změnu počasí symbolizovat. Vyznačují se tím, že plují velmi nízko a také mají velký obsah vody. Čím níže se poté mraky vyskytují, tím větší riziko deště je. Spolu s polohou napoví také jejich barva. Pokud jsou oranžové, žluté, nebo dokonce načervenalé, je jistota, že jimi proudí vlhký vzduch a srážkám se tak nevyhneme. Naopak mraky lehké a růžové značí příjemné počasí. Celý příspěvek

I meteorologie má své rozdělení

Řekne-li se meteorologie, řada lidí si samozřejmě představí, že se jedná o vědu o počasí. To je samozřejmě správné tvrzení, ale je nutné se zaměřit i na to, že stejně jako celá řada jiných věd, i tato má svých několik různých odnoží. Mezi tu nejznámější jistě patří takzvaná dynamická meteorologie. Jak napovídá sám název, právě ta studuje dynamiku samotné atmosféry, ze které následně vyvozuje závěry, které mohou výrazně pomoci v předpovědi počasí. Jedním z aspektů této odnože je třeba pozorování proudění vzduchu a studených či teplých front.

I atmosférické procesy je třeba sledovat

Nejsou to však jenom dynamické vlastnosti, ale také další, které v atmosféře probíhají. Těmi se zabývá takzvané synoptická meteorologie. Její princip spočívá v pozorování jasně daných map, a to na několika územích naší země. Následně je z daných map a aktuálního počasí vyvozena předpověď jako taková. Nutno však říci, že tento obor se začíná stále více blížit předchozímu zmíněnému oboru. Mezi další velmi zajímavou oblast patří fyzikální meteorologie. I ta je věrná svému názvu, a tak zohledňuje hlavně fyzikální hlediska, především potom mraků – tedy jejich velikosti, hmotnosti, informace o množství celkových srážek, nebo se zabývá také zářením, které na naší zemi přichází především ze slunce a vesmíru.

Aplikovaná meteorologie má význam v mnoha oborech

Ze všech těchto odnoží lze poté vcelku přesně předpovědět, jaké počasí nás čeká, jaký bude úhrn srážek, či jak bude naše tělo vystaveno nebezpečnému záření z kosmu. A zjištěné informace nejsou předávány pouze široké veřejnosti, ale jsou využívány i v mnoha dalších oborech. Jedním z nich je určitě zemědělství, jelikož řadu procesů je nutné plánovat s dostatečným předstihem. Stejně tak je aplikovaná meteorologie využívána například v oblasti lodní dopravy, kdy je prioritou hlavně bezpečné přepravení nákladu – tedy přepravení v klidnějších vodách a v oblastech bez nebezpečných bouří.

Základní modely pro předpověď počasí

Předpověď počasí je možné provádět díky speciálním modelům. V České republice se používají dva modely. Jsou jimi MEDARD a ALADIN. Stručně si je přiblížíme.

ALADIN

Název modelu ALADIN se odvíjí z francouzských slov „Aire Limitée, Adaptation Dynamique, Development International“. Rovněž jde o numerický model počasí, který umožňuje jeho krátkodobou předpověď, a to na základě diferenciálních rovnic popisujících chování atmosféry. Tyto rovnice se řeší na výkonných počítačích. Model je vyvíjen od roku 1991. Na jejím vývoji má podíl především meteorologická služba Météo-France.

U modelu ALADIN se nejdříve vypočte globální model ARPÉGE.  K tomu dojde ve středisku Météo-France. Poté se data přenesou do dalších zemí a v nich se předpověď zpřesňuje pro konkrétní území.

MEDARD

MEDARD je zkratka z anglického spojení „Meteorological and Environmental Data Assimilating system for Regional Domains“ (ve volném překladu „Systém přizpůsobování informací o počasí a o kvalitě ovzduší pro regiony).
Představuje numerický model, na jeho základě je možné připravovat krátkodobé předpovědi počasí. V modelu MEDARD se využívá konkrétně numerický model MM5 vyvíjený od sedmdesátých let 20. století. Zkratka MM (z angl. Mesoscale and Microscale) znamená střední a malé oblasti modelování.

MM5 pracuje na dvou doménách. Jedna pokrývá větší oblast než střední Evropu a má rozlišení 27 km. Doména dva pokrývá Českou republiku. Její rozlišení činí 9 km.

MM5 je konfigurován pro Českou republiku.  Z něho se vypočítávají potřebná data, přenášejí se do Akademie věd ČR, kde jsou upravovaná tak, aby vyhovovala konkrétnímu území.

Díky modelu MEDARD lze předvídat atmosférický tlak, srážky, směr a rychlost větru, oblačnost, teplotu ve dvou metrech nad zemí, množství ozónu, oxidu dusnatého a dusičitého a prašného aerosolu.

Předpovědi počasí na základě pranostik

Každý z nás měl již tu možnost setkat se s některou z pranostik, které dokázaly docela přesně předpovědět počasí.  I když „předpověď“ je slovo, které v tomto směru není až tak zcela na místě.  Jedná se spíše o vyjádření jistého systému pravidel a praktických rad, které vznikaly pro určitá období na základě dlouhodobého pozorování přírody po celá staletí.

Časem byly tyto poznatky ústní formou předávány z generace na generaci a později se ustálily v podobě jednoduchých rad a doporučení hospodářům proto, aby jim usnadňovaly jejich každodenní lopotnou práci. Jelikož platnost těchto jednoduchých rad a pouček byla každoročně v praxi s někdy s větším, jindy s menším úspěchem ověřována, lidé shledávali tyto poznatky velmi užitečnými, a tak se jim takováto poznání snadno doslova vryla pod kůži.

Lidé nacházeli souvislosti mezi úspěšnějším pěstováním rostlin při některých fázích měsíce, skvěle se dokázali orientovat podle jasu a pohybu hvězd a stejně tak dobře věděli, kdy se rozední anebo naopak, kdy zapadne slunce v tu kterou roční dobu. A to vše věděli, ačkoli neměli k dispozici složité měřicí přístroje ani předpověď počasí nabízenou prostřednictvím rádia či televize.

Lidé žili v těsném sepětí s přírodou a nacházeli souvislosti mezi neobvyklým chováním zvířat a rostlin před deštěm či bouří. Pohled na souhvězdí na noční obloze jim dokázal pomoci určit s velkou přesností, kdy mají započít anebo ukončit polní nebo luční práce. Pranostiky jsou od těch dob velmi oblíbené a některé dosud i v našich moderních životech při různých příležitostech využívané.

Pro určování počasí pro dvanáct měsíců příštího roku se vždy využívalo konkrétní počasí v průběhu dvanácti dní a nocí mezi Božím narozením a svátkem Tří králů. Proto každý sedlák trpělivě a důsledně sledoval počasí od Štědrého dne, s obavami i s nadějí v budoucí úrodu na svých polích a pozemcích. Měsíce od ledna do června pak opět předznamenávaly to, jaké bude počasí v druhé polovině roku, v jeho dalších šesti měsících. Říkávalo se: „Jaký leden, takový červenec“ nebo „Horký červen stálý znamená studený prosinec dokonalý“.

To, na který den v týdnu připadl Nový rok, prorokovalo počasí v celém nadcházejícím roce. Vzhledem k tomu, že letošní rok jsme zahájili středou, pranostiky nám tedy předpovídají následující: „Připadne-li Nový rok na středu, lze očekávat velmi příznivý rok, bude mnoho vína, mnoho ovoce, ale med žádný.“

Z těch nejčastějších a nejsměrodatnějších pranostik můžeme uvést alespoň některé, kterými se více či méně řídíme všichni anebo je občas alespoň slýcháme: Na Nový rok o slepičí krok. Na Tři krále o krok dále. Na Hromnice o hodinu více. Únor bílý – pole sílí. Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem. Květen vodu nosí, červen louky kosí. Svatá Anna – chladna z rána. Žofie noci upije a dne nepřidá. Vavřinec – první podzimec.

Ve výčtu pranostik bychom mohli dlouze pokračovat a toto téma by vydalo snad i na celou knihu.

Byl to čas, co ověřil pravdivost pranostik a tím i praktické zkušenosti našich předků, ani my tedy nemáme nejmenší důvod, proč i dnes nevyužívat tato lehce zapamatovatelná ponaučení i v našem současném moderním životě.

Obyčejně neobyčejný balon – meteorologický balon.

Předpověď počasí je určitě věda, ke které nám neposlouží pouze hodnoty, které získáme na naší zemi, ale ideální je porovnávat je s těmi, které získáme ve vysokých nadmořských výškách. A těmi máme na mysli až oblast stratosféry. A zatím jedinou efektivní možností, jak data z této výšky získat, je pomocí meteorologického balonu. V jeho případě se na první pohled jedná o skutečně obyčejný balon, který má však na sobě zavěšeno čidlo, které snímá potřebné hodnoty. Komplexní měření potom spočívá v měření tlaku, teploty a vlhkosti.

Aktuálně se nejenom na našem území používají balony, které mají hmotnost buď 800, nebo 1 200 gramů. Právě pod nimi je

Přesná konstrukce

meteorologický balon
zavěšena speciální radiosonda, která nejenom zaznamená potřebná data, ale je schopna je odeslat zpět meteorologům, kteří mohou daná data ihned použít ke své předpovědi. Tato běžná sonda váží zhruba 300 gramů. Existují však i takové, které jsou vybaveny čidlem pro měření ozonu, a ty váží již necelý jeden kilogram. Při umístění sondy je také důležité, aby nebyla blízko samotného balonu. Ten může totiž slunce ohřívat, a on dále teplo vysílá do okolního prostředí. Tím by docházelo ke zkreslování samotných údajů.

Sonda na jedno použití

Samozřejmě při vypuštění balonu se počítá s tím, že později praskne a tak se zřítí zpět na zem. Ač to může vypadat jako poměrně nebezpečné, nejsou známy informace, že by padající zbytky balonu a sondy někoho zranily. Pokud tedy balon se sondou dopadnou, často poslouží jako cíl různých amatérů, které je aktivně vyhledávají. Většina sond je totiž tvořena pouze pro jedno jediné použití, a tak je při dalším vypuštění nového balonu vypouštěna sonda nová. To také minimalizuje to, že by sonda při opakovaném vypuštění mohla být lehce poškozena a posílala by nepřesné údaje. Ty by potom měli vliv na samotnou předpověď.

[box type=“info“ ]O tom kdy a kde se meteorologický balón vypouští píšeme v jiném článku.[/box]

Jak je to s předpovědí počasí podle létání vlaštovek a rorýsů.

Již odpradávna se mezi lidmi šíří poučka o tom, že když létají rorýsi a vlaštovky nízko, bude pršet a naopak, když létají vysoko, bude hezky. Jako vysvětlení se vždy uvádí, že vlaštovky a rorýsi, lovci mušek, které jsou vnímavé na atmosférický tlak, se musí přizpůsobovat ve výšce letu právě těmto muškám. Když je tlak vzduchu nízký, mušky létají při zemi a jejich opeření lovci za nimi. Skutečnost je ale zcela jiná.

Jak je to tedy doopravdy? Mušky a drobný hmyz celkem zanedbatelné hmotnosti snadno podlehne vzdušnému proudění, jednoduše je odvane i velmi slabý vítr a tudíž jejich pohyb ovlivňuje termika. Termikou nazýváme vertikální pohyby vzduchu ve stoupavých a klesavých proudech. Jakmile se ocitnou mušky a hmyz v těchto stoupavých proudech, jsou unášeny často do velkých výšek a tam za nimi létají celá hejna ptačích lovců – vlaštovek a rorýsů. Rorýsi jsou tvarem těla o něco zavalitější než vlaštovky a velmi snadno jsou k rozpoznání podle svistotu, hlasitého pískání, které za letu vydávají. Rorýsi létají téměř neustále, v letu dokonce i spí. I stavění hnízd u nich probíhá v letu. A právě během letu chytají nejen hmyz, ale i všechen možný materiál, který jim přijde vhod při stavbě hnízda.

Termické proudění v atmosféře je často vynese za potravou i stavebním materiálem až do výšky okolo 1 km. Jakmile je vidíme vlastovkalétat vysoko nad zemí, není to proto, že by tam vylétal pronásledovaný hmyz z důvodu vysokého tlaku, ale proto, že za to může termika. A termika je záležitost pěkného počasí.

Naopak, pokud ke konvekci nedochází, hmyz nemá zcela žádný důvod, proč namáhavě vylétávat vysoko do oblak a vážit tak složitou cestu několik kilometrů vysoko, zbytečně daleko od rostlin, na nichž sbírá svou potravu a stavební materiál zase on. Hmyz tedy zůstává blízko povrchu a rorýsi ho zde mohou ulovit během nízkého letu.