Předpověď počasí

Jaké je venku počasí sice můžeme poznat pohledem z okna, ale jenom těžko se o něm dozvíme bližší informace. Lze sice jasně vidět, že prší, je mlha, nebo jsou srážky, ale o intenzitě samotné se toho pouhým pohledem moc nedozvíme. I proto byla vytvořena řada přístrojů, které používají nejenom profesionálové, ale i nadšení amatéři.  Pojďme se na některé z nich podívat blíže. Nejčastěji se měří atmosférický tlak a teplota. V souvislosti s tlakem se nejčastěji používá barometr. A právě pomocí samotného tlaku lze totiž poměrně přesně určit počasí. Stručně řečeno, při nízkém tlaku lze očekávat deštivé počasí, při vysokém naopak slunečné. I proto vznikla ... Číst celý článek »

Na základě dlouhodobého pozorování přírody a životem s ní nerozlučně spojeným dokázali naši předkové s poměrně velkou přesností předpovídat počasí, a to i dlouhodobě. Naše generace, ač má v současné moderní době k dispozici mnoho velmi přesných přístrojů a pozorovacích metod, také občas uplatňuje předpovědi na základě pozorování přírody, chování zvířat a rostlin. Je docela pochopitelné, čeká-li nás například víkendový výlet do přírody anebo na chatu, že budeme chtít znát aktuální počasí v oblasti, kam se chystáme či případně budeme potřebovat vědět, s čím máme na silnici počítat v průběhu jízdy autem atd. V nápovědě ohledně počasí v nejbližší době nám může výrazně napovědět stejně tak dobře teplota vzduchu, ... Číst celý článek »

Rostliny jsou plné nejrůznějších záhad. Existují dokonce i rostliny (a je jich poměrně dost), které dokážou předvídat počasí. Reagují totiž zcela zřetelným způsobem na povětrnostní změny, a proto mohou fungovat z našeho lidského pohledu jako spolehlivý barometr. Pryskyřník je jedním z těchto rostlinných  barometrů.  Dokáže předpovědět deštivé počasí tak, že svěsí okvětní lístky. I květy bodláků dokážou stejně tak spolehlivě předpovědět déšť. Ty se schovají do vnějších zelených lístků. Kakosty smrduté, známé byliny rumišť a lesů, v předzvěsti deště anebo přicházející noci sklánějí své květy, aby jejich pyl nebyl poškozen vodou nebo rosou. Některé rostliny fungují stejně tak dobře jako rostlinné hodiny i ... Číst celý článek »

Předpovídání počasí je určitě velmi složitou vědou, o které stále ještě nelze říci, že by její výsledky byly stoprocentní. A to i přesto, že již existuje celá řada velmi propracovaných modelů, které umí vypočítat, jaké počasí vlastně bude. A ačkoliv v dlouhodobém horizontu nemusí být vždy přesné, v tom krátkodobém často pravdu mají. Tu však má i samotná příroda, podle které lze poměrně snadno poznat, jak bude v následujících hodinách. Sledujte vlaštovky či blesky Snad každý někdy slyšel to, že pokud létají vlaštovky velmi nízko, blíží se bouřka či déšť. A pokud se vám to zdá úsměvné, je to skutečně pravda a právě ... Číst celý článek »

Řekne-li se meteorologie, řada lidí si samozřejmě představí, že se jedná o vědu o počasí. To je samozřejmě správné tvrzení, ale je nutné se zaměřit i na to, že stejně jako celá řada jiných věd, i tato má svých několik různých odnoží. Mezi tu nejznámější jistě patří takzvaná dynamická meteorologie. Jak napovídá sám název, právě ta studuje dynamiku samotné atmosféry, ze které následně vyvozuje závěry, které mohou výrazně pomoci v předpovědi počasí. Jedním z aspektů této odnože je třeba pozorování proudění vzduchu a studených či teplých front. I atmosférické procesy je třeba sledovat Nejsou to však jenom dynamické vlastnosti, ale také další, ... Číst celý článek »

Předpověď počasí je možné provádět díky speciálním modelům. V České republice se používají dva modely. Jsou jimi MEDARD a ALADIN. Stručně si je přiblížíme. ALADIN Název modelu ALADIN se odvíjí z francouzských slov „Aire Limitée, Adaptation Dynamique, Development International“. Rovněž jde o numerický model počasí, který umožňuje jeho krátkodobou předpověď, a to na základě diferenciálních rovnic popisujících chování atmosféry. Tyto rovnice se řeší na výkonných počítačích. Model je vyvíjen od roku 1991. Na jejím vývoji má podíl především meteorologická služba Météo-France. U modelu ALADIN se nejdříve vypočte globální model ARPÉGE.  K tomu dojde ve středisku Météo-France. Poté se data přenesou ... Číst celý článek »

Každý z nás měl již tu možnost setkat se s některou z pranostik, které dokázaly docela přesně předpovědět počasí.  I když „předpověď“ je slovo, které v tomto směru není až tak zcela na místě.  Jedná se spíše o vyjádření jistého systému pravidel a praktických rad, které vznikaly pro určitá období na základě dlouhodobého pozorování přírody po celá staletí. Časem byly tyto poznatky ústní formou předávány z generace na generaci a později se ustálily v podobě jednoduchých rad a doporučení hospodářům proto, aby jim usnadňovaly jejich každodenní lopotnou práci. Jelikož platnost těchto jednoduchých rad a pouček byla každoročně v praxi s někdy s větším, jindy s menším úspěchem ověřována, lidé ... Číst celý článek »

Předpověď počasí je určitě věda, ke které nám neposlouží pouze hodnoty, které získáme na naší zemi, ale ideální je porovnávat je s těmi, které získáme ve vysokých nadmořských výškách. A těmi máme na mysli až oblast stratosféry. A zatím jedinou efektivní možností, jak data z této výšky získat, je pomocí meteorologického balonu. V jeho případě se na první pohled jedná o skutečně obyčejný balon, který má však na sobě zavěšeno čidlo, které snímá potřebné hodnoty. Komplexní měření potom spočívá v měření tlaku, teploty a vlhkosti. Aktuálně se nejenom na našem území používají balony, které mají hmotnost buď 800, nebo 1 200 gramů. Právě pod ... Číst celý článek »

Již odpradávna se mezi lidmi šíří poučka o tom, že když létají rorýsi a vlaštovky nízko, bude pršet a naopak, když létají vysoko, bude hezky. Jako vysvětlení se vždy uvádí, že vlaštovky a rorýsi, lovci mušek, které jsou vnímavé na atmosférický tlak, se musí přizpůsobovat ve výšce letu právě těmto muškám. Když je tlak vzduchu nízký, mušky létají při zemi a jejich opeření lovci za nimi. Skutečnost je ale zcela jiná. Jak je to tedy doopravdy? Mušky a drobný hmyz celkem zanedbatelné hmotnosti snadno podlehne vzdušnému proudění, jednoduše je odvane i velmi slabý vítr a tudíž jejich pohyb ovlivňuje termika. ... Číst celý článek »