Novinky:
Bouřka – Jak vzniká? Co je blesk a hrom?

Bouřka – Jak vzniká? Co je blesk a hrom?

V dřívějších dobách lidé věřili, že blesk a hrom jsou zbraněmi bohů a vyjadřují jejich hněv. Dnes již víme, že bouřka je přírodním jevem. V mnoha případech se vyskytuje bouřka z tepla. Vznikají v létě, když je velmi teplo a zároveň velká vzdušná vlhkost. Ne nadarmo před letní bouřkou často říkáme, že je dusno. Naše pokožka se pokryje potem, protože vzduch již není schopen přijmout žádnou vlhkost.

Předpokladem vzniku bouřky jsou prudké výstupné vzduchové proudy, kdy se teplý vzduch dostává do vyšší studené oblasti. Dojde k vytváření obrovských věžovitých oblaků. Sahají někdy až do výšky 10 km, i výše. Typicky bouřkové jsou kupovité oblaky. Ten největší z nich se podobá obrovskému květáku, který se nahoře často rozšiřuje do tvaru kovadliny.

Když je bouřka jsou i blesky a hromy?

V bouřkovém oblaku stoupá a klesá vzduch velkou rychlostí. Vodní kapičky a ledové krystalky jsou tím mocně vířeny z místa na místo, a tak dochází k vytváření elektrického náboje. Horní strana oblaku, kde se tvoří ledové krystalky, bude vždy silněji nabita pozitivním nábojem a spodní strana , kde je více vodních kapiček, negativním. Když je nábojový rozdíl dostatečně velký, dojde k výboji napětí – začne se blýskat.

Blesk si často razí nejkratší cestu k zemi. Přitom však obchází největší odpory ve vzduchu. Proto nemá podobu rovné, ale klikaté čáry. Blesk ohřívá okolní vzduch až na teplotu 30 000 stupňů Celsia. Vlivem takového horka dochází k mimořádně rychlému rozpínání vzduchu. Když je blesk rychlejší než zvuk – říkáme, že prorazí zvukovou stěnu – dojde k hlasitému třesku: hřmí. Blesk a hrom nastanou vždy ve stejnou dobu. Blesk vidíme dříve jen proto, že se světlo šíří vyšší rychlostí než zvuk.

2 komentáře

  1. No je to zajímavě popsáno až na jednu maličkost , proč blesk si razí cestu k zemi když napětí vzniká vždy mezi kladným a záporným polem , jestliže tedy horní část oblaku má kladný náboj a spodní záporný vzniká vysoké napětí mezi nimi a vybije se tedy teoreticky ještě v oblaku , co tedy přitáhne blesk až na zem?? Není to vše trochu jinak?? Když svítí slunce , povrch krajiny se různě intenzivně zahřívá a tedy tím i vznikají různé vzestupné pohyby vzduchu nej intenzivnější jsou nad vodními plochami a lesy neboť zde se tvoří velké množství vodní páry teplý vzduch který stoupá vzhůru je nositelem kladného náboje , jenže místo odkud stoupá vzhůru se tím intenzivně ochlazuje a stává se tak nositelem záporného náboje stoupající vlhkost vzduchu vytváří ionizovanou vodivou zonu , ve které se začne tvořit bouřkový oblak , prorůstá do výšky ale i houstne a svou základnu přibližuje k zemi jelikož vrchol kovadliny se silně ochlazuje stává se nositelem záporného náboje naopak teplejší spodní základna si drží kladný náboj , vůči němu na zemi převládá záporný náboj a tudíž nám vzniká vysoké napětí mezi dvěmi polarizacemi záporným ve vrcholové kovadlině a záporným na zemi kladná zona oblaku houstne a klesá k zemi , prorůstá ale též vzhůru bouřkovým oblakem , tedy vzniká vysoké napětí jak ve výšce tak i při zemi. Dusno je známka elektricky ionizovaného vzduchu s vysokou vlhkostí , jakmile překročí napětí kritickou mez vzduchem prolétne vybíjecí jiskra tedy blesk od kladného polu k zápornému , tedy z oblaku k zemi , je li však na zemi místo s teplejším kladným nábojem , může jiskra prolétnout i opačně.

  2. Samozřejmě je také nutné aby i v oblačné zoně bylo místo se záporným nábojem jinak mezi kladnými poly země a oblaku jiskra nevznikne , jestliže není dostatečně vysoké napětí mezi oblakem a zemí , stoupá napětí mezi spodní základnou oblaku a vrchní částí oblaku a bleskové výboje začnou prolétat jen mezi oblačnými zónami s rozdílným nábojem a k zemi už díky nízkému napětí a tím i vysokému odporu vzduchu nedosahují a vše se vybilje jen mezi oblaky , po vyrovnání napětí toto zaniká a bouřka končí , rozpadá se .

Napište komentář

Váš email nebude zveřejněn!Označená pole musíte vyplnit. *

*

© 2018 AAAPocasi.cz