Dnes těsně před 8 hodinou ranní jsme v Komořanech naměřili -21,5 °C. Nejnižší teplotu za posledních 5 let.
Teď v 11:00 teplota stoupla na „příjemných“ -14,5.
V Komořanech jsme naměřili – 21,5 °C
Napsat komentář
Archiv rubriky: Aktuality v počasí
Vyhodnocení lednové předpovědi
Leden je za námi a můžeme tedy vyhodnotit první měsíc naší předpovědi.
Nejdříve shrneme lednové teploty:
Všechny teploty jsou myšleny jako nejvyšší denní teploty.
Průměrná teplota (nejvyšší denní) : 3,9 °CMinimální (nejvyšší) teplota : -6,7 °C z 26. ledna
Nejvyšší denní teplota: 11,5 °C z 5. ledna . Malá poznámka ještě 19.1. bylo 11°C což je jen týden od nejnižší teploty 26.1. (-6,7°C) to je rozdíl během jednoho týdne téměř 17°C.
A jak jsme dopadli s naší předpovědí?
Leden byl plný extrémů. Na začátku extrémně teplý, což jsme v naší předpovědi měli. Pak ale během týdne teploty spadly hluboko pod nulu a to jsme byli už trochu mimo.
Průměrná absolutní odchylka naší předpovědi byla 4,6 °C. Nejvíc jsme se sekli v nejchladnější den ledna 26. o 16,7 °C :-I. Na druhou stranu bylo 5 dnů, kdy jsem byli přesní (odchylka menší než 1°C)
Výsledek 4,6°C není úplné fiasko, ale vzhledem k extrémnímu průběhu teplot jsme celkem spokojeni a doufáme, že v dalších měsících to bude o něco lepší.
A tady vidíte celý leden na přehledném grafu. Znázorněny jsou průměrná teplota za posledních 50 let, naše předpověď a žlutě naměřené teploty. Kliknutím na graf se graf zvětší.
Lyžařské areály konečně ožívají
Nadměrně teplé počasí v prosinci a na začátku ledna trápil především provozovatele lyžařských areálů a všechny příznivce zimních sportů. Lyžovat se prakticky nikde nedalo. Nejenže byl nedostatek sněhu, ale počasí neumožňovalo ani použití sněhových děl.
Opravdová lyžařská sezóna tak započala až o víkendu 24. – 26. ledna, kdy mnohé skiareály rozšířily svůj provoz a četní provozovatelé uvádějí, že šlo zatím o nejlepší víkend letošní lyžařské sezóny. I tak ještě zdaleka všude nebyly zprovozněné všechny sjezdovky.
I když nenapadlo tolik sněhu, kolik by si milovníci sněhu přáli, teploty umožňují umělé zasněžování na většině kopců v České republice.
Lyžaře, snowboardisty a další návštěvníky hor také jistě potěšil sluneční svit o posledním lednovém víkendu. Toho je v současnou dobu v nížinách velmi málo.
V následujících dnech se má opět začít oteplovat, doufejme však, že ne natolik, aby opět musel být omezený provoz v lyžařských areálech.
Skleníkový efekt – jeden z největších důvodů zvyšování teploty na planetě
Zemi v poslední době postihuje celá řada klimatických změn, a řada z nich jistě úzce souvisí s celkovým oteplováním naší země. Na to má samozřejmě jak z krátkodobého, tak i z dlouhodobého hlediska vliv celá řada faktorů, a jedním z nich je jistě skleníkový efekt. Ten je probírán již v lavicích základních škol, a rozhodně je dobrou volbou zopakovat si, co vlastně má daný jev na svědomí a jak vzniká.
Jako ve skleníku
Jak už napovídá sám název, naše země, a tak i rostliny, živočichové i my sami se tak ocitáme pod jakousi pokličkou, tedy v jakémsi obrovském skleníku. Zatímco dovnitř pronikají sluneční paprsky, které celou planetu i vzduch ohřívají, teplo nemá kam unikat. Je to stejné, jako být zavřeni v reálném skleníku. Samozřejmě atmosféra je ohřívána tím více, čím více je v ní takzvaných skleníkových plynů, které mají na ono ohřívání velký vliv. Mezi ty nejznámější patří běžný oxid uhličitý, ale také vodní pára, methan, freony nebo oxid dusný. Jedná se tak o plyny, které se v naší atmosféře běžně vyskytují, ale především sami lidé jejich množství zvyšují, a tím přispívají právě k oné změně klimatu, kdy tak teploty vzduchu i země dosahují stále vyšších hodnot.
Zajímavé zjištění s ohledem na historická čísla
Jelikož je právě toto téma velmi zajímavé a diskutované, jsou k dispozici také čísla, která jasně ukazují například koncentrace daných plynů v naší atmosféře. Příkladem mohou být hodnoty oxidu uhličitého. Zatímco bylo zjištěno, že před více než 65 000 lety se koncentrace oxidu uhličitého pohybovala na hodnotách od 180 ppm do 270 ppm, v roce 1960 již byla tato hodnota přes 300, tedy konkrétně 313 ppm. Poslední výzkumy ukazují, že v roce 2012 byla již hodnota 394 ppm. A dá se očekávat stále rapidnější vzestup a s tím i rapidnější změna klimatu, tedy především s ohledem na neustálé zvyšování teploty naší země.
I Počasí umí vytvářet rekordy.
Rekordy se mohou odehrávat kdekoliv, a samozřejmě i v počasí. Zajímají vás ty největší? Potom čtěte dále. Rozhodně zajímavá je třeba informace o nejchladnějším a nejteplejším místě na planetě. Tím prvním je Vostok, kde byla naměřena teplota -89,2°C. Nejteplejším místem je naopak Lybie, kde bylo naměřeno 57,8°C.
Řada rekordů však souvisí také se srážkami. Zajímavé je třeba největší množství sněhu. Tím se pyšnil Washington – Mont Baker, kde napadlo okolo 29 metrů. Z hlediska velikosti srážek je určitě třeba zmínit největší kroupu, která spadla v Kansasu, měla průměr 14,4 centimetrů a hmotnost třičtvrtě kilogramu. Pokud bychom u srážek ještě zůstali, potom nesmíme zapomenout na nejdeštivější místo – Kolumbie, kde je průměr srážek 1330 cm za rok.
Naopak tím nejsušším místem na planetě je poušť Atacam, kde za rok spadne průměrně 0,59 cm srážek. Naprostým protipólem je určitě ostrov Reunion v Indickém oceánu. Zde je totiž evidován nejdeštivější den, kdy padlo 187 cm srážek.
Víte, že z Prahy je 3x denně vypuštěn nový meteorologický balon?
Řekne-li se meteorologický balon, většina lidí samozřejmě ví, že se jedná o možnost, jak nahlédnout do nejvyšších vrstev atmosféry a získat tak požadovaná data. Jenom málokdo však ví, jak často je vlastně takový balon vypuštěn. V případě naší republiky, tedy konkrétně Prahy se tak děje dokonce třikrát denně. A to rozhodně nikoliv pouze v posledních letech, ale permanentně, a to již od roku 1957. V té době se však do stratosféry „létalo“ dokonce čtyřikrát denně, ale v posledním roce se z úsporných důvodů cyklus omezil.
V kolik hodin balony létají?
Pokud byste měli zájem vypuštění takového balonu pozorovat, tak časy pro jeho vypouštění jsou pevně dané. Dochází tak v přesně o půlnoci, další startuje v šest hodin ráno, a poslední opouští pevnou zemi v poledne. Onen čtvrtý zmiňovaný startoval ještě v 6 hodin večer, ale byl natrvalo vynechán. Vše se děje pravidelně z jednoho místa. Dříve byla používána stanice Ruzyně, ale nyní jsou všechny balony vypouštěny ze stanice Praha – Libuš.
[googlemap src=“https://maps.google.cz/maps?q=praha+libu%C5%A1&hl=cs&ie=UTF8&ll=50.032886,14.425735&spn=0.265961,0.617294&sll=49.124896,16.594122&sspn=1.083831,2.469177&brcurrent=5,0,0&hnear=Libu%C5%A1&t=m&z=11″ width=“600″ height=“400″ align=“aligncenter“ ]
V roce 2013 „pouze“ 2 tornáda na našem území
Zatímco na americkém středozápadě nejsou [highlight]tornáda[/highlight] ničím výjimečným, a to ani včetně těch nejničivějších, u nás jsou stále něčím, co se objevuje pouze zřídka. Rok 2013 je nenávratně za námi a tak lze z dostupných údajů zjistit, kolik tornád se vlastně na území naší [googlemap src=“https://maps.google.cz/maps?q=Krnova&hl=cs&ll=49.798996,17.177124&spn=2.138015,4.938354&sll=49.124896,16.594122&sspn=1.083831,2.469177&brcurrent=5,0,0&hnear=Krnov&t=m&z=8″ width=“300″ height=“300″ align=“alignright“ ]země objevilo. A počty to jsou více než snadné, jelikož byly pouze dvě. To první se objevilo 18. 6. v oblasti Krnova, v okrese Bruntál. Stalo se tak okolo 15:30, kdy nad Evropou a tedy i nad naším území aktuálně proudil teplý i studený vzduch, který má na vzniku tornáda největší podíl.
Druhé v srpnu v Jičíně
Druhé tornádo roku 2013 se na našem území objevilo 29. 8. 2013, a to v 10:35 hodin. Zatímco to krnovské trvalo zhruba 10 minut, zde mohli příznivci tohoto jevu pozorovat větrný vír okolo 30 minut. Zajímavé na jeho vzniku byla především celková meteorologicky poklidná situace, a přesto se právě v dané oblasti vyskytla velmi výrazná tromba, kterou hlásili nejenom amatérští meteorologové, ale i obyčejní pozorovatelé.
Sněhová nadílka na Česko zapomněla
Sněhová nadílka zimy nezimy 2013 a 2014 se nevydařila, zapomnělo se totiž na hory. Sněžení nás obešlo mílovými kroky. Obzvláště u nás doma je sněhu až příliš málo. Je tedy více než jasné, že sjezdovky a lyžařské areály na ledovcích a ve vyšších polohách budou praskat ve švech. Předpokládali byste, že pohoří s názvem Česká Sibiř, potěší nadšence zimních sportů, ale opak je pravdou. Současně je sníh pouze na Monínci, a to kolem dvaceti centimetrů. Kvasejovice hlásí čistou nulu.
Stav sněhu v Krkonoších, pohoří s nejvyšší českou horou, je velmi podobné. Když už tam sněhová pokrývka leží, je mokrá nebo vlhká, případně zmrzlá. Například v Herlíkovicích a Jablonci nad Jizerou bylo zasněženo technickým sněhem, ale sjezdovky a vleky jsou v provozu. Mimo provoz je Pěnkavčí vrch a Poniklá, které je sněhu málo, a nebo vůbec.
Šumava na tom není o moc lépe. Na Špičáku je pokrývka asi třiceti centimetrů, ale značně zmrzlá. Sjezdovky jsou tu ovšem neupravené, lanovky věčně stojí, sedačky nejsou ometené a parkování je značně daleko. O příliš vysokých cenách ani nemluvě, provozovatelé areálu zřejmě chtějí z té kratičké zimy vytěžit maximum.
V Jeseníkách se lyžuje, většinou na technickém nebo mokrém sněhu. Mimo provoz je Ostružná, Šindelná i Červenohorské sedlo. Z hodnocení lyžařů vychází nejlépe Ramzová. Dá se parkovat u lanovky a ještě zdarma. S toaletami tu není problém a ceny jsou jen s vysokohorskou přirážkou. I když podle sněhového zpravodajství má jasné prim Praděd, patří mezi deset nejlépe zasněžených míst v Čechách.
Na Kaprunu se nespálíte, rakouské středisko s luxusními hotely. Teplota se tu pohybuje kolem nuly. Kromě dvou vleků jsou v Zell am See všechny v provozu. Sníh je tu kvalitní a sjezdovky jsou upravovány.
Dlouhodobá předpověď pro rok 2014 jen na aaaPočasí.cz
Pro stránky aaaPočasí.cz jsme připravili ojedinělý projekt dlouhodobé předpovědi. Vytvořili jsme speciální algoritmus, jehož výstupem je [highlight]předpověď na celý rok 2014[/highlight].
Ve zveřejněných grafech (například [highlight]únor[/highlight]) znázorňujeme předpověď maximálních denních teplot pro každý den. V grafu pro celý rok 2014 potom zobrazujeme i maximální průměrnou teplotu za posledních 50 let. Charakteristiku předpovědi uvádíme v jednotlivých měsících. Zde můžeme uvést jen, že rok bude celkově teplotně nadprůměrný s výjimkou období uprostřed února a října.
Jistě jste slyšeli, že předpovědi na více než dva dny jsou nepřesné. Na tom se nic nemění. Netvrdíme, že naše předpověď bude na 100% přesná, ale doufáme, že absolutní odchylka nebude větší než 3 °C, což by byl velký úspěch.
Předpověď je připravena pro Prahu respektive Středočeský kraj. Pro přepočet pro ostatní kraje můžete použít následující úpravy:
Liberecký a Královéhradecký kraj -2°C
Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Pardubický, Olomoucký, Moravskoslezský kraj a Vysočina -1°C
Ústecký kraj -0,5°C
pro Jihomoravský a Zlínský kraj jsou teploty stejné.
Předpověď byla vytvořena v prosinci 2013. Jde o pilotní projekt dlouhodobé předpovědi na celý rok 2014. V průběhu roku budeme zveřejňovat úspěšnost našeho předpovědního algoritmu.
![[box type=“download“ align=“aligncenter“ width=“10″ ]Uložte si naši předpověď na rok 2014 a můžete kontrolovat její úspěšnost.[/box]](http://aaapocasi.cz/wp-content/uploads/2013/12/celyrok2014.jpg){kind=link}
O čem vypovídá tlak vzduchu?
Zamýšlíte se více nad termíny, kterými nás moderátorky či moderátoři počasí častují? Jedním ze základních pojmů je tlak vzduchu. Co přesně si pod ním přestavit?
Co je to tlak vzduchu
[box type=“note“ align=“aligncenter“ width=“100″ ]Tlak vzduchu neboli atmosférický tlak představuje sílu působící v daném místě atmosféry kolmo na libovolnou plochu. Vzniká jako tíha vzduchového sloupce, který sahá od hladiny až k horní hranici atmosféry.[/box]
Máte pocit, že vám tato encyklopedická poučka tlak vzduchu příliš nepřiblížila? Pojďme si tento pojem vysvětlit jednodušeji: Vzduch má určitou tíhu, kterou působí na lidi, potažmo na všechno živé. Tak vzduchu však není všude stejný. Záleží na konkrétním povrchu, ale ovlivňuje ho i otáčení planety či rozdíly dopadajícího slunečního záření. Na základě toho vzniká rozdílná teplota vzduchu i pevniny a tím i atmosférického tlaku.
V důsledku nerovnoměrného rozložení tlaku vzniká vítr neboli proudění vzduchu. Jeho úkolem je vyrovnávat tlakové rozdíly. Proto se proudění vzduchu přesouvá z oblasti s vyšším tlakem do oblasti s nižším tlakem.
Na proudící vzduch působí i terén, což umožňuje vznik uzavřených oblastí, které tvoří tlakové výše či tlakové níže.
Tlaková níže
Tlaková níže neboli cyklona je oblast vyznačující se nižším tlakem, než je v okolí. V tlakové níži je obvykle podmračené počasí a typické jsou pro cyklony i dešťové či sněhové srážky a silný vítr. Není to však pravidlem. Konkrétní projevy počasí jsou ovlivněné roční dobou, ale i stářím cyklony.
A kde je tedy na Zemi nejnižší tlak? Na Mont Everestu – tedy na nejvyšší hoře na světě. Je to logické. Budete-li na nejvyšším vrcholu, bude tam slabší vrstva vzduchu, která bude svou tíhou působit na člověka.
Tlaková výše
Tlaková výše neboli anticyklona má vyšší tlak než její okolí. Pro tlakové výše je charakteristické, že jsou rozsáhlejší než tlakové níže a že se pohybují pomaleji. To znamená, že trvá déle (i několik týdnů), než zeslábnou.
A jak je to celkově s trváním cyklon a anticyklon? Na některých místech se mění častěji, u jiných jsou téměř trvalé, např. rozsáhlá a trvalá tlaková výše je v oblasti Azorských ostrovů.
Měření tlaku vzduchu
Tlak vzduchu se měří speciálním přístrojem – barometrem. Rozlišujeme klasický rtuťový batometr a pérový barometr pracující na základě měření deformace vzduchoprázdné plechové krabičky. Tohoto principu využívají i moderní digitální barometry.