Základní pojmy

V dřívějších dobách lidé věřili, že blesk a hrom jsou zbraněmi bohů a vyjadřují jejich hněv. Dnes již víme, že bouřka je přírodním jevem. V mnoha případech se vyskytuje bouřka z tepla. Vznikají v létě, když je velmi teplo a zároveň velká vzdušná vlhkost. Ne nadarmo před letní bouřkou často říkáme, že je dusno. Naše pokožka se pokryje potem, protože vzduch již není schopen přijmout žádnou vlhkost. Předpokladem vzniku bouřky jsou prudké výstupné vzduchové proudy, kdy se teplý vzduch dostává do vyšší studené oblasti. Dojde k vytváření obrovských věžovitých oblaků. Sahají někdy až do výšky 10 km, i výše. Typicky ... Číst celý článek »

Rozptyl patří k velmi rozšířeným jevům. Dojde k němu například tak, že se kužel světla, který vrhá baterka nebo jiný světelný zdroj, odráží od prachových částeček, které poletují vzduchem. Spatřit jej můžeme velmi zřetelně také při mlze, když v autě za jízdy zapneme dálková světla.  To se nám světelný kužel bude zdát doslova jako neprostupná stěna. To jsou však jen dva příklady z mnoha a mnoha dalších možností. Z uvedených příkladů je tedy patrné, že k jevu nazývanému rozptyl dochází tehdy, pokud paprsky světla dopadají na velmi miniaturní částice anebo na plochu, která má mimořádně jemnou strukturu. Jako názorný příklad rozptylu nám poslouží pampeliškové nebo bodlákové ... Číst celý článek »

Pojem atmosférická fronta je především základní pojem v meteorologii. Fronty nezůstávají na jednom místě, ale přesouvají se. Přitom silnější fronta přetlačuje frontu slabší. Jako frontu můžeme označit vzduchovou hmotu o různých fyzikálních vlastnostech. Frontu tedy tvoří teplý a studený vzduch a následně začíná jejich promíchávání. Přechodové pásmo je oblast, kde se dvě fronty setkávají, ale kde se promíchávají jen málo. Toto pásmo je dostatečně zřetelné jen do té doby, dokud jsou zachovány původní teplotní kontrasty. Rozhraní mezi těmito dvěma vzduchovými hmotami se nazývá frontální plocha. Pojmem fronta označujeme místo, které je na zemském povrchu na frontální čáře protnuto frontální plochou. Meteorologové ... Číst celý článek »

V bouřkovém oblaku stoupá a klesá vzduch velkou rychlostí. Vodní kapičky a ledové krystalky jsou tím mocně vířeny z místa na místo, a tak dochází k vytváření elektrického náboje. Horní strana oblaku, kde se tvoří ledové krystalky, bude vždy silněji nabita pozitivním nábojem a spodní strana , kde je více vodních kapiček, negativním. Když je nábojový rozdíl dostatečně velký, dojde k výboji napětí – začne se blýskat. Blesk si často razí nejkratší cestu k zemi. Přitom však obchází největší odpory ve vzduchu. Proto nemá podobu rovné, ale klikaté čáry. Blesk ohřívá okolní vzduch až na teplotu 30 000 stupňů Celsia. ... Číst celý článek »

Stejně jako je zcela běžným jevem vítr, který se vytváří nad samotným povrchem země, tak je naprostou samozřejmostí i cirkulace ve vyšších výškách, a to konkrétně až do spodní mezosféry. Toto proudění s sebou samozřejmě přináší změny počasí, a dokáže tak přinášet teplé a studené fronty, nebo suché či deštivé počasí. Zajímavé je, že na tuto cirkulaci má vliv nejenom nerovnoměrný povrch země a její otáčení, ale třeba i sluneční záření. Několik nejdůležitějších proudů Z hlediska důležitosti by bylo určitě vhodné vyjmenovat několik proudů, které patří mezi ty nejdůležitější. Jedny z nich jsou takzvané pasáty. Ty vanou od subtropických oblastí, z oblasti vysokého tlaku ... Číst celý článek »

Jednou ze základních informací pojící se s podnebím určité oblasti je vlhkost vzduchu. Víte, o čem vypovídá a jak ji lze v rámci předpovědi počasí měřit? O vlhkosti vzduchu Vlhkost patří mezi základní vlastnosti vzduchu. Přináší informaci o tom, jaké množství vodní páry je v určitém množství vzduchu. Tyto údaje se mění dle místa a vlhkost vzduchu je samozřejmě i časově proměnlivá. Je limitována teplotou. Platí, že čím vyšší je teplota, tím může vzduch pojmout více vodních par. Je-li vlhkost vzduchu vysoká a zároveň jsou vysoké teploty, vzniká dusno, které pocitově vnímáme nepříjemně. Vlhkost vzduchu dělíme na absolutní a relativní. Absolutní ... Číst celý článek »

Klasifikací podnebí je několik. Nejčastěji ho rozdělujeme do pěti pásů – tropický, subtropický, mírných šířek, subpolární a polární. Charakterizujme si jednotlivé pásy alespoň ve stručnosti. Tropický podnebný pás Tropický podnebný pás se nachází mezi obratníky Raka a Kozoroha. Jde o souvislý pás kolem rovníku. Pokrývají ho pouště, savany a deštné pralesy. Dále se ještě dělí na tropický podnebný pás: rovníkový: Jsou pro něj charakteristické malé teplotní výkyvy během roku i dne. Srážky jsou rovněž rovnoměrně rozložené do celého roku. Prší každý den v odpoledních hodinách. Výjimkou jsou zenitální deště v období rovnodennosti. V tomto období prší celý den. V tropickém ... Číst celý článek »

Zemi v poslední době postihuje celá řada klimatických změn, a řada z nich jistě úzce souvisí s celkovým oteplováním naší země. Na to má samozřejmě jak z krátkodobého, tak i z dlouhodobého hlediska vliv celá řada faktorů, a jedním z nich je jistě skleníkový efekt. Ten je probírán již v lavicích základních škol, a rozhodně je dobrou volbou zopakovat si, co vlastně má daný jev na svědomí a jak vzniká. Jako ve skleníku Jak už napovídá sám název, naše země, a tak i rostliny, živočichové i my sami se tak ocitáme pod jakousi pokličkou, tedy v jakémsi obrovském skleníku. Zatímco dovnitř pronikají sluneční paprsky, které celou planetu i ... Číst celý článek »

Duha patří mezi poměrně velmi oblíbené meteorologické jevy, především potom u dětí, které obdivují onu barevnou škálu, která se může na nebi vytvořit. Dospělí však více pátrají po principu toho, jak vlastně duha vzniká. A ten není nijak složitý, a stejně jako u celé řady dalších meteorologických jevů, i zde hraje hlavní roli voda a slunce. Slunce běžně prochází naší atmosférou, která však nemá tak velký lom světla, jako právě voda. Pokud tedy svítí skrz vodní kapku, dochází k rozkladu každého slunečního paprsku na jednotlivé barvy. Ty poté danou kapku opouštějí. Je-li kapek mnoho, a jsou ve stejné úhlové vzdálenosti od ... Číst celý článek »