Sucho 2018 – z podkladů pro vládu

Z podkladů, které dostala k projednání vláda vybíráme tři obrázky, které pěkně vypovídají o stavu sucha s vody v ČR v létě 2018. Jsme zvědaví jak se k tomu vláda postaví.

1. Intenzita sucha v půdním profilu

sucho-srpen2018

Výrazné, výjimečné a extrémní sucho je na 68% území. Relativně dobrá situace je v jižních Čechách a na severovýchodní Moravě.

2. Stav hladiny podzemní vody

podzemnivody_srpen2018
Tady lze napsat, že vody ve studnách není nikde „normální“ stav.

3. Průtoky z 8. srpna 2018

prutoky_srpen2018

Opět lze jen konstatovat, že na všech měřených úsecích je průtok nižší než v polovině měření. V mnoha případech jde o historicky nejnižší průtok v daném dni.

Pozn.: Porovnávají se historické průtoky 8. srpna! Ne všechny průtoky v průběhu roku.

Fokus o vodě.

První článek z kategorie SUCHO bude trochu paradoxně o vodě. Respektive půjde o upozornění na pořad V. Moravce z cyklu Fokus na téma voda.

Především část s oceánologem Zdeňkem Kukalem, klimatologem Alexandrem Ačem a egyptologem Miroslavem Bártou jsou velmi zajímavé.

Odkaz ke zhlédnutí celého pořadu v archivu ČT je zde:

Pro sledování pořadu Fokus o vodě, klikněte zde.

moravec

Přehled teploty za posledních 24 hodin

Výstup z online měření teploty v Komořanech za posledních 24 hodin.

teplota dnes

[button color=“orange“ size=“big“ link=“http://aaapocasi.cz/mereni/mereni-teploty/teplota-dnes/“ ]24 hodin[/button]
[button color=“orange“ size=“big“ link=“http://aaapocasi.cz/mereni/mereni-teploty/teplota-tento-tyden/“ ]TÝDEN[/button]
[button color=“orange“ size=“big“ link=“http://aaapocasi.cz/mereni/mereni-teploty/teplota-tento-mesic/“ ]MĚSÍC[/button]
[button color=“orange“ size=“big“ link=“http://aaapocasi.cz/mereni/mereni-teploty/teplota-vzduchu-tento-rok/“ ]ROK[/button]

Stručně o meteorologii

Budete-li se alespoň trochu zajímat o počasí, v krátké době se setkáte s pojmem meteorologie. Většina lidí ví, že nějakým způsobem souvisí s počasím. Pojďme si tento pojem přiblížit lépe.

O meteorologie

Meteorologie představuje vědu, která se zabývá atmosférou, tj. plynným obalem Země, konkrétně se zaměřuje na troposféru a stratosféru. Jsou nejdůležitější pro předpověď počasí, ke kterému dochází prostřednictvím matematických meteorologických modelů ALADIN a MEDARD.

Meteorologie se zabývá složením a stavbou atmosféry, oběhem tepla a tepelným režimem v atmosféře, oběhem vody, atmosférickými pohyby, elektrickým polem a optickými a akustickými jevy v atmosféře.

 

Co zkoumá meteorologie

K definování okamžitého stavu atmosféry (počasí) je nutné určit meteorologické prvky. Jsou jimi atmosférický tlak, teplota, rychlost větru, směr větru, vlhkost vzduchu, srážky, oblačnost, výpar, záření, délka slunečního svitu, výška a stav sněhové pokrývky, radioaktivita, aerosoly v ovzduší a atmosférická elektřina.

K určení meteorologických prvků se používá rozmanitá meteorologická technika. Uveďme si alespoň některé přístroje:

  • pro měření teploty: různé druhy teploměrů (skleněné, bimetalové, odporové, pyrometry, akustické, termograf)
  • pro měření srážek: ombrograf, srážkoměr
  • pro měření dohlednosti: měřič dopředného rozptylu, transmisometr
  • pro měření větru: anemometr, katateploměr, termoanemometr
  • pro měření tlaku: barograf, aneroid, rtuťový tlakoměr
  • pro měření vlhkosti: různé metody (absolutní, hygrometrická, elektrická, kondenzační, psychrometrická)
  • pro měření záření: slunoměr, radiometr, pyranometr, aktinometr
  • pro měření výšky základy oblačna: ceilometr
meteostanice_měření počasí

Přístroje (měření) související s předpovědí počasí

Jaké je venku počasí sice můžeme poznat pohledem z okna, ale jenom těžko se o něm dozvíme bližší informace. Lze sice jasně vidět, že prší, je mlha, nebo jsou srážky, ale o intenzitě samotné se toho pouhým pohledem moc nedozvíme. I proto byla vytvořena řada přístrojů, které používají nejenom profesionálové, ale i nadšení amatéři.  Pojďme se na některé z nich podívat blíže.

Nejčastěji se měří atmosférický tlak a teplota.

V souvislosti s tlakem se nejčastěji používá barometr. A právě pomocí samotného tlaku lze totiž poměrně přesně určit počasí. Stručně řečeno, při nízkém tlaku lze očekávat deštivé počasí, při vysokém naopak slunečné. I proto vznikla celá řada domácích barometrů, které mohou lidem poměrně přesně předpovědět, jaké je v následujících hodinách čeká klima. Kromě nejznámějšího barometru je k určování atmosférického tlaku využíván i takzvaný barograf. Ten sice vychází z konstrukce barometru, ale své hodnoty zaznamenává i v čase. Oproti barometru se lze tedy zpětně podívat na průběh tlaku během celého dne. Třetím přístrojem v této oblasti je takzvaný Aneroid, který je schopen ukazovat aktuální tlak v ovzduší.

Zatímco tyto tři možnosti jsou využívány pro měření tlaku, pro měření teploty je využívána zatím pouze jedna, a tou je teploměr. Na druhou stranu je třeba říci, že teploměrů je využívána celá řada. Zatímco z našich domovů pravděpodobně známe pouze rtuťové, nebo moderní digitální teploměry, existují také plynové, odporové nebo třeba biometanolové. Ty všechny dokážou s velkou přesností změřit právě teplotu, v našem případě potom teplotu vzduchu. Více o vlivu tlaku na počasí se dozvíte v tomto článku – O čem vypovídá tlak vzduchu.

Nezapomínejme ani na vlhkost.

Zmíněné pomůcky rozhodně nejsou při stanovení počasí ničím výjimečným, a rozhodně také nejsou jediné, které jsou používány. Určitě je třeba měřit také vlhkost vzduchu. K jejímu měření se používají hned dva přístroje. První nese název psychrometr, který se skládá ze dvou teploměrů, přičemž jeden z nich je vlhčený kapalinou. Ten samozřejmě ukáže jinou teplotu než suchý, a následný rozdíl teplot určí pomocí speciálního vzorce relativní vlhkost. Druhým přístrojem na měření vlhkosti je vlhkoměr. Jedná se o přístroj klasické konstrukce, která vychází z  Celý příspěvek

bouřka

Bouřka – Jak vzniká? Co je blesk a hrom?

V dřívějších dobách lidé věřili, že blesk a hrom jsou zbraněmi bohů a vyjadřují jejich hněv. Dnes již víme, že bouřka je přírodním jevem. V mnoha případech se vyskytuje bouřka z tepla. Vznikají v létě, když je velmi teplo a zároveň velká vzdušná vlhkost. Ne nadarmo před letní bouřkou často říkáme, že je dusno. Naše pokožka se pokryje potem, protože vzduch již není schopen přijmout žádnou vlhkost.

Předpokladem vzniku bouřky jsou prudké výstupné vzduchové proudy, kdy se teplý vzduch dostává do vyšší studené oblasti. Dojde k vytváření obrovských věžovitých oblaků. Sahají někdy až do výšky 10 km, i výše. Typicky bouřkové jsou kupovité oblaky. Ten největší z nich se podobá obrovskému květáku, který se nahoře často rozšiřuje do tvaru kovadliny.

Když je bouřka jsou i blesky a hromy?

V bouřkovém oblaku stoupá a klesá vzduch velkou rychlostí. Vodní kapičky a ledové krystalky jsou tím mocně vířeny z místa na místo, a tak dochází k vytváření elektrického náboje. Horní strana oblaku, kde se tvoří ledové krystalky, bude vždy silněji nabita pozitivním nábojem a spodní strana , kde je více vodních kapiček, negativním. Když je nábojový rozdíl dostatečně velký, dojde k výboji napětí – začne se blýskat.

Blesk si často razí nejkratší cestu k zemi. Přitom však obchází největší odpory ve vzduchu. Proto nemá podobu rovné, ale klikaté čáry. Blesk ohřívá okolní vzduch až na teplotu 30 000 stupňů Celsia. Vlivem takového horka dochází k mimořádně rychlému rozpínání vzduchu. Když je blesk rychlejší než zvuk – říkáme, že prorazí zvukovou stěnu – dojde k hlasitému třesku: hřmí. Blesk a hrom nastanou vždy ve stejnou dobu. Blesk vidíme dříve jen proto, že se světlo šíří vyšší rychlostí než zvuk.

Rehek

Ptačí hodiny aneb určování hodin podle intenzity rozednívání.

Ti, kteří se přes dlouhou zimu pečlivě starají o to, aby ptačí zpěváci měli neustále něco dobrého k snědku, už se možná naučili rozeznávat některé ptačí druhy podle vzhledu i hlasu. Je však docela možné, že ale přesto nevědí, že i ptačí zpěv má svůj řád a přesné načasování, doslova si podle něj můžeme řídit hodinky.

Ten, kdo si přivstane a ještě za ranního kuropění se rád projde po své zahradě, nepotřebuje kolem poloviny května vůbec hodinky. Poměrně přesně se dá totiž podle ptačího zpěvu určit, kolik hodin právě je.  Ptáci se v této době probouzejí podle intenzity světla při rozednívání. Každý ptačí druh vstává při jiné světelné intenzitě.  Ptačí zpěv tedy neznamená jen signál ptačích námluv, kdy samečkové svým cvrlikáním lákají samičky. Ptačí zpěv znamená také ranní budíček.

Časově odpovídají následující údaje letnímu času, který se u nás nastavuje od konce března.  Seřadíme-li naše nejznámější ptactvo za sebou podle doby, kdy se zrána poprvé ozvou, získáme poměrně přesné ptačí hodiny. Řada ptáků začíná zpívat vlastně ještě za úplné tmy.

Například rehek zahradní (foto z v záhlaví článku) se do zpěvu pouští jako první, a to již v 4.00 hodiny.
Brzy po něm, ve 4.10 hod se ozývá červenka obecná.
Velmi intenzivně zpívajícím ptákem je kos černý, jeho hodinkou ranního probuzení je 4.15 hod.
Po něm se probouzí ve 4.20 střízlík obecný a ve 4.30 ho následuje svým nezaměnitelným hlasem kukačka obecná.
Poměrně dosti rozšířené jsou i v městské zástavbě malé sýkory koňadry, ty začínají zpívat ve 4.40 hod.

Špaček

Těsně po východu slunce se začíná ozývat špaček.

Za 10 minut po nich, ve 4.50 je následuje budníček menší a v 5 hodin, v době, která na vstávání není neobvyklá již ani pro některé z nás, se v okolí domů a na zahradách rozezpívá pěnkava obecná.
Vrabec domácí je posledním druhem, který funguje jako budíček ještě před rozedněním, a to v 5.20 hod.
V půl šesté nastává východ slunce a v 5.40 vstávají už i špačkové.

Strakapoud

Strakapoud si rád pospí. Zpívat začíná až kolem 9:00.

Pro ty z nás, kdo si rádi přispíme, se stane našim budíčkem z ptačí říše nejspíše až strakapoud, patřící k velkým spáčům. Ten je připraven zazpívat k rannímu vstávání až kolem deváté hodiny.  A nemusí to být jen jeho zpěv, co nás vyláká z postelí. Jako správný lékař stromů je začíná ihned kontrolovat a klovat do jejich kůry a větví za hlasitého čret čret anebo vydává zvučné gi gi gi gi.

Určující pro výskyt konkrétních typů a druhů ptactva je také výskyt vodního toku, případně vodní plochy v okolí, ta může přilákat odlišné složení ptactva.  Ptačí svět zahrad, které hraničí s obytnými domy, je často obohacen o druhy, které hnízdí v budovách nebo pod jejich střechami, jako například rorýsi, vlaštovky nebo holubi.

Avšak ani ptactvo a jeho zpěv není jediný způsob, jak dokázat určit poměrně přesně čas, aniž bychom se podívali na hodinky. Také rostliny mají své rituály a otvírají své květy vždy ve stejnou dobu, tedy i podle nich je možné se také poměrně dobře řídit. O tom se dozvíte víc v dalším našem článku: Rostliny fungující jako barometr a přírodní hodiny

aerosol ze sprejů

Jak ovlivňují aerosoly změny počasí a změny klimatu?

Jako aerosoly označujeme soustavy malých chemických částic, které jsou rozptýlené v ovzduší. Některé lidské činnosti jsou spojené s jednoznačným zvyšováním obsahu aerosolů v ovzduší. Patří k nim například požáry tropických lesů, spalování fosilních paliv obsahujících síru anebo oxidace kovů na vzduchu.

Aerosoly následně ovlivňují dvojím způsobem radiační bilanci. Buďto přímo tak, že odrážejí sluneční záření, nebo nepřímo působením na tvorbu oblaků. To má za následek také to, že ovlivňují krátkovlnné a dlouhovlnné záření.

Jednotlivé vodní kapky se formují do oblaků, a to kolem částic, které nazýváme jádra kondenzace. Ne všechna oblaka jsou ale posléze tak velká, aby z nich vznikly srážky. Vyšší disponibilita jader sice přispívá k tvorbě oblak, avšak ne všechna se gravitací uvolní. A jsou-li zmíněná jádra velmi četná nebo velmi malá, voda v oblaku je pak rozdělena na velké množství kapek. Jen některá oblaka a v nich vytvořené kapky však mají tu správnou velikost pro vznik srážek. Oblačnost pak může přetrvávat po delší dobu, neboť k srážkám nedojde.

Nejrůznějšími výzkumnými týmy je potvrzeno, že aerosoly emitované člověkem mají negativní dopad na atmosféru, zatím si však vědci nejsou zcela jisti, jaké kvantitativní dopady mají aerosoly na radiační bilanci.  I zde jsou však odhady o vlivu připisovány na stranu negativ. Má se za to, že přispívají k ochlazování planety. Aerosoly vykazují velkou prostorovou a časovou variabilitu, a to proto, že jejich životnost je krátká, trvající odhadem jen 7 – 10 dní. Tyto okolnosti přisuzují aerosolům spíše dopad lokální, než globální.

Nejdůležitější zdroje aerosolů se dnes nacházejí tam, kde je nejintenzivnější hospodářská činnost, čili v Evropě, v Severní Americe a ve východní Asii. Vypalování lesůJižní polokoule je sice vystavena vlivům aerosolů méně, než polokoule severní, ale má své výrazné vlastní zdroje v podobě zemědělských odpadů a hlavně vypalování pralesů v Jižní Americe.  Zvláště velký nárůst vzniku aerosolů je v globále pozorován od 50. let minulého století a tento nárůst neustále stoupá.

Z hlediska původu vzniku je třeba odlišovat přírodní aerosoly od aerosolů antropogenních, to je aerosolů vytvářených uměle člověkem a jeho průmyslovou činností. Antropogenní aerosoly v současnosti představují sice jen 10 % z celkového objemu, ale k radiační činnosti přispívají až 45%. Lidstvo produkuje převáženě sulfáty. Ty jsou důsledkem emisí oxidu siřičitého v energetice a v průmyslu. Na vině jsou i saze z biomasy. K dalším zdrojům aerosolů se řadí oxidy dusíku. Z těch se v oblastech s velkou kontaminací vytvářejí nitráty. Ty mají na lokální úrovni účinnost velmi podobnou, jako je tomu u sulfátů.

červánky

Předpověď počasí podle červánků

Na základě dlouhodobého pozorování přírody a životem s ní nerozlučně spojeným dokázali naši předkové s poměrně velkou přesností předpovídat počasí, a to i dlouhodobě. Naše generace, ač má v současné moderní době k dispozici mnoho velmi přesných přístrojů a pozorovacích metod, také občas uplatňuje předpovědi na základě pozorování přírody, chování zvířat a rostlin.

Je docela pochopitelné, čeká-li nás například víkendový výlet do přírody anebo na chatu, že budeme chtít znát aktuální počasí v oblasti, kam se chystáme či případně budeme potřebovat vědět, s čím máme na silnici počítat v průběhu jízdy autem atd.

V nápovědě ohledně počasí v nejbližší době nám může výrazně napovědět stejně tak dobře teplota vzduchu, vítr, oblačnost i srážky. Existují však i poměrně rozsáhlé možnosti, jak určit počasí podle přírodních úkazů, například podle červánků.

Na obloze jsou barvy velmi snadno pozorovatelné. Stačí, když vzpomeneme červánky, které často zdobí oblohu večer na západě. Červánky vznikají, když sluneční záření prochází silnou vrstvou atmosféry, a to právě nejčastěji při východu nebo západu slunce a modrá část viditelného spektra je atmosférou rozptylována mnohem více než červená část. To je také důvod, proč je zemská obloha většinou modrá. Oranžové a červené světlo je atmosférou rozptylováno jen málo, a tak o to lépe atmosférou prochází. A to je ono známé červené světlo odrážející se na oblacích, které všichni označujeme jako červánky. Pokud atmosféra obsahuje více vlhkosti, tím více je modré světlo rozptylováno a tím zbývá v oblacích více červené barevné složky. Červený západ či východ slunce tedy značí, že ve vzduchu je více vlhkosti než obvykle, a tak je vyšší i pravděpodobnost vzniku oblačnosti a srážek.

Obvykle vysoce vlhká bývá ranní atmosféra, a to z denního chodu vlhkosti. Proto ranní červánky ještě nemusejí znamenat, že bude opravdu pršet. Pokud se však při západu slunce na obloze objeví rozsáhle červená barva, značí to, že atmosféra má v sobě dostatek vlhkosti a déšť tak může přijít již v průběhu noci nebo zítřka.

Naopak v noci ani během zítřka nemusíme čekat srážky, pokud se obloha na západu zabarví do červena jen v úzkém pruhu, který rychle přechází do žluta, temně modra a černa. Taková situace spíše ukazuje na suchý vzduch provázející přední stranu tlakové výše.