My lidé jsme se ve světle civilizace už dávno přestali cítit jako neoddělitelná součást přírody. A možná právě to, že přírodu dostatečně nectíme a nedbáme na určitá varování, která k nám často vysílá a my je necháváme bez povšimnutí, je chyba, za kterou již nyní nejrůznějšími způsoby platíme. Zemi ohrožuje tání ledovců, atmosférický obal země je narušen freony a v důsledku toho a mnoha dalších záležitostí vznikají na zemi katastrofické povodně nebo naopak požáry, které nelze uhasit.

Jako moderní lidé si však často ani neuvědomujeme úzké sepětí svých životů se životy stromů a květin. Avšak v dřívějších dobách tomu tak rozhodně nebylo. Vzpomeňme kupříkladu druidy, keltské kněží žijící v lesích, kteří vztahu člověka se stromy přikládali velký význam. Ti tvrdili, že každý člověk se podobá stromu a také naopak strom člověku. A byli to právě druidové věřící na propojení tří elementů – kosmického, lidského a rostlinného, který pro ně zároveň představoval jisté sjednocení v podobě kalendáře – horoskopu. V druidském kalendáři měly samozřejmě svá nejvýznamnější místa dny slunovratu a rovnodennosti. Přičemž 21. březen, den jarní rovnodennosti byl v druidském kalendáři symbolizován dubem, 24. červen, den letního slunovratu, měl jako svůj symbol břízu, oliva symbolizovala podzimní rovnodennost nastupující 23. 9. a buk byl symbolem zimního slunovratu přicházejícího v noci ze dne 21. na 22. prosince.

V Číně bylo zase zvykem zasvětit každému měsíci v roce posvátný květ.

Květ chryzantémy je podle Číňanů symbolem října a celého podzimu.

Pro[highlight] leden[/highlight] byl vybrán květ švestky.
K [highlight]únoru [/highlight]květ broskve, který byl pro starou Čínu symbolem vítězství krásy nad zlem.
Měsíci [highlight]březnu [/highlight]byl vybrán jako symbol květ dřevité pivoňky, symbolizující krásu, zdraví, lásku a věrnost.
Měsíci [highlight]dubnu [/highlight]je zasvěcen květ třešně a měsíci květnu květ magnólie.
[highlight]Červen [/highlight]je označován květem granátového jablka a zároveň je symbolem vyjadřujícím přání početného potomstva.
Pro [highlight]srpen [/highlight]vybrali ve staré Číně jako symbol květ lotosu.
[highlight]Zářijovému měsíci[/highlight] vládnou květy slézu.
[highlight]Říjnu [/highlight]zase chryzantémy, které se rovněž staly symbolem pro celý podzim. Vzhledem k tomu, že chryzantémy jsou do jisté míry odolné vůči chladu, je jimi symbolizována odvaha a nerušené přátelství.
Pro [highlight]listopad [/highlight]jako květinový symbol platí gardénie.
[highlight]Prosinec [/highlight]je označen červeným mákem.

Dokonce i astrologové zahrnuli do výsledků svých bádání květiny. Sestavili zvířetníkový takzvaný zodiakální horoskop. Existují navíc i dva květinové zcela rozdílné soubory, z nichž jeden, mnohem starší v sobě zahrnuje jak ozdobné rostliny, tak i stromy. Jeden z hvězdných květinových kalendářů přiřazuje každému z měsíců hned dvě květiny, z nichž jedna, ta první z páru zastupuje květiny z volné přírody a druhá zastupuje květiny skleníkové. Podíváme-li se na tyto květiny z hlediska doby kvetení v mírném evropském pásmu, bývají v daném měsíci k sehnání po celou jeho dobu trvání. Jako příklad uveďme alespoň některé: ve znamení Ryb najdeme frézie a cinerárie, ve znamení Býka kosatec a hortenzie, ve znamení Vah jiřinu a brambořík, ve znamení Lva karafiát a begonie, ve znamení Střelce sasanku a azalku.