Zajímá vás, jak se vyvíjelo podnebí v historii země?

Pokud bychom se měli konkrétně podívat na vývoj podnebí, jistě je nejlepší začít v poměrně nedávné minulosti, a to v horizontu posledních sta let. Na tomto období je zajímavé především to, že mělo 7 za sebou velmi teplých roků. Ty navíc vyšli na začátek devadesátých let. Samozřejmě ačkoliv jsou tyto teplé roky z dlouhodobého hlediska poměrně zajímavým úkazem, v krátkodobém časovém horizontu se jednalo o rok, který byl teplejší maximálně o několik málo stupňů celsia a žádné výrazné krátkodobé změny se nekonaly.

Jak je to v delším, tisíciletém horizontu?

Ne vždy byly meteorologie a zapisování údajů o počasí tak zdůrazňované, jako je tomu dnes, a tak nelze se stoprocentní jistotou tento časový horizont odhadnout. Nejsou sice dochované žádné záznamy, ale přesto se dají informace o teplotách zjistit, a to z ledovců a jejich jader, která tak nechávají jasný důkaz a klimatu dané doby. Na jejich základě například Čína sestavila svou klimatickou mapu, která zohledňuje posledních 500 let. Podíváme-li se však na toto období komplexně, potom se roky 1100 až 1350 považovaly za extrémně teplé, a naopak roky 1400 až 1800 se mohly považovat za malou dobu ledovou, jelikož v tomto období poklesly teploty skutečně velmi výrazně. Ač nejsou dochované záznamy, dá se předpokládat, že vliv na toto výrazné snížení měli buď výbuchy sopek, nebo změny na samotném Slunci.

Milion let zpátky? Informace jsou v Grónsku

Stejně jako v tisíciletém horizontu, i v tomto je třeba vyrazit k ledovcům, a pomocí specializovaných vrtů zjistit, jak se vlastně podnebí vyvíjelo. Některé z nich mají i vrstvy silné několik kilometrů, a tak tyto informace mohou poskytnout. Samozřejmě nepřímo. Bylo tak například zjištěno, že první led padl na půdu Antarktidy před 200 000 lety. Stejně tak byly zjištěny informace o době ledové, která panovala v období před 120 000 až 12 000 lety.