Předpověď počasí podle červánků 27.6.2014 Na základě dlouhodobého pozorování přírody a životem s ní nerozlučně spojeným dokázali naši předkové s poměrně velkou přesností předpovídat počasí, a to i dlouhodobě. Naše generace, ač má v současné moderní době k dispozici mnoho velmi přesných přístrojů a pozorovacích metod, také občas uplatňuje předpovědi na základě pozorování přírody, chování zvířat a rostlin. Je docela pochopitelné, čeká-li nás například víkendový výlet do přírody anebo na chatu, že budeme chtít znát aktuální počasí v oblasti, kam se chystáme či případně budeme potřebovat vědět, s čím máme na silnici počítat v průběhu jízdy autem atd. V nápovědě ohledně počasí v nejbližší době nám může výrazně napovědět stejně tak dobře teplota vzduchu, ... Číst celý článek »
Oblaka – pouze voda, led a řada drobných pevných částic 13.4.2014 Při pohledu na denní oblohu můžeme kromě modrého nebe vidět řadu seskupení, kterým se lidově říká mraky, odborněji však oblaka. Jejich složení je však poměrně prosté, jelikož jejich definice zní, že jsou soustavou vody a pevných částic ledu, které se vytvářejí v atmosféře naší země. Oblaka se mohou samozřejmě vytvářet v různých nadmořských výškách, a tomu odpovídá i jejich skupenství. Zatímco ve vyšší výšce je tvoří především ledové krystaly, v těch nejnižších vrstvách je naopak tvoří pouze kapky vody. To je samozřejmě dáno nižší teplotou. Řada chybných názorů Ohledně oblak neboli mraků koluje celá řada různých mýtů. Těmi nejčastějšími je to, že mraky ... Číst celý článek »
Čím je ovlivněna barva oblaků? 13.1.2014 Lidstvo se odjakživa zajímalo o oblaka, jejich barvu a tvary. Vše, co je více či méně zahaleno rouškou tajemství, je vždy velmi poutavé a zajímavé. A jak je to vlastně se zabarvením oblak? Proč jsou některá bílá, jiná šedá až téměř černá, a proč večer vídáme na obloze červánky? Oblaka jsou logicky za dne velmi snadno pozorovatelná, a to díky silnému slunečnímu záření. V noci je tomu však jinak. V noci jsou oblaka pozorovatelná pouze tehdy, pokud jsou ozařována alespoň čtvrtinou svítícího měsíčního kotouče. Za bezměsíčných nocí meteorologové množství oblaků pouze odhadují, a to na základě zakrytí hvězd. Ale vraťme se k barvě ... Číst celý článek »
Stručně o červáncích 2.1.2014 Červánky vnímáme jako zajímavý jev na obloze, díky kterému získá nebe různé odstíny červené barvy. Zamýšleli jste se někdy nad tím, o čem vlastně červánky vypovídají? Co jsou to červánky? Červánky představují jev, který se za určitých okolností objevuje na obloze, a to buď ráno, když se rozednívá, či večer, když se stmívá. Častější jsou večerní červánky. I když podle názvu „červánky“ si vybavíme oblohu zbarvenou dočervena, může mít i další odstíny – růžové, oranžové a žluté. Barvy se mění podle toho, jak vysoko je slunce nad obzorem. Čím níže je nad obzorem, tím více se mění ze své žluté ... Číst celý článek »
Co je to oblačnost a jak vzniká 30.12.2013 Oblačnost, podobně jako teplota, patří k základním meteorologickým prvkům. Každá meteorologická stanice má v náplni práce sledovat, jak velká část oblohy a kde je pokryta oblačností. Na klasických meteorologických stanicích se tak zjišťuje pokrytí oblohy oblačností a je určována osminami. Tak můžeme sledovat například polojasnou oblohu, kde je pokrytí oblačností vyjádřeno 4/8 a zataženo pak 8/8, zatímco jasno je 0 až 1/8. Pozorovatelé sledují pro klimatologické účely i druh oblačnosti. Výška oblačnosti je pak měřena ceilometrem. Meteorologové na základě zjištěných údajů vytvářejí takzvané numerické modely, které přímo počítají předpokládané množství oblačnosti pro dané období. Detailní modely jsou pak schopny ukázat předpověď oblačnosti ... Číst celý článek »