Ti, kteří se přes dlouhou zimu pečlivě starají o to, aby ptačí zpěváci měli neustále něco dobrého k snědku, už se možná naučili rozeznávat některé ptačí druhy podle vzhledu i hlasu. Je však docela možné, že ale přesto nevědí, že i ptačí zpěv má svůj řád a přesné načasování, doslova si podle něj můžeme řídit hodinky.
Ten, kdo si přivstane a ještě za ranního kuropění se rád projde po své zahradě, nepotřebuje kolem poloviny května vůbec hodinky. Poměrně přesně se dá totiž podle ptačího zpěvu určit, kolik hodin právě je. Ptáci se v této době probouzejí podle intenzity světla při rozednívání. Každý ptačí druh vstává při jiné světelné intenzitě. Ptačí zpěv tedy neznamená jen signál ptačích námluv, kdy samečkové svým cvrlikáním lákají samičky. Ptačí zpěv znamená také ranní budíček.
Časově odpovídají následující údaje letnímu času, který se u nás nastavuje od konce března. Seřadíme-li naše nejznámější ptactvo za sebou podle doby, kdy se zrána poprvé ozvou, získáme poměrně přesné ptačí hodiny. Řada ptáků začíná zpívat vlastně ještě za úplné tmy.
Například rehek zahradní (foto z v záhlaví článku) se do zpěvu pouští jako první, a to již v 4.00 hodiny.
Brzy po něm, ve 4.10 hod se ozývá červenka obecná.
Velmi intenzivně zpívajícím ptákem je kos černý, jeho hodinkou ranního probuzení je 4.15 hod.
Po něm se probouzí ve 4.20 střízlík obecný a ve 4.30 ho následuje svým nezaměnitelným hlasem kukačka obecná.
Poměrně dosti rozšířené jsou i v městské zástavbě malé sýkory koňadry, ty začínají zpívat ve 4.40 hod.
Těsně po východu slunce se začíná ozývat špaček.
Za 10 minut po nich, ve 4.50 je následuje budníček menší a v 5 hodin, v době, která na vstávání není neobvyklá již ani pro některé z nás, se v okolí domů a na zahradách rozezpívá pěnkava obecná.
Vrabec domácí je posledním druhem, který funguje jako budíček ještě před rozedněním, a to v 5.20 hod.
V půl šesté nastává východ slunce a v 5.40 vstávají už i špačkové.
Strakapoud si rád pospí. Zpívat začíná až kolem 9:00.
Pro ty z nás, kdo si rádi přispíme, se stane našim budíčkem z ptačí říše nejspíše až strakapoud, patřící k velkým spáčům. Ten je připraven zazpívat k rannímu vstávání až kolem deváté hodiny. A nemusí to být jen jeho zpěv, co nás vyláká z postelí. Jako správný lékař stromů je začíná ihned kontrolovat a klovat do jejich kůry a větví za hlasitého čret čret anebo vydává zvučné gi gi gi gi.
Určující pro výskyt konkrétních typů a druhů ptactva je také výskyt vodního toku, případně vodní plochy v okolí, ta může přilákat odlišné složení ptactva. Ptačí svět zahrad, které hraničí s obytnými domy, je často obohacen o druhy, které hnízdí v budovách nebo pod jejich střechami, jako například rorýsi, vlaštovky nebo holubi.
Avšak ani ptactvo a jeho zpěv není jediný způsob, jak dokázat určit poměrně přesně čas, aniž bychom se podívali na hodinky. Také rostliny mají své rituály a otvírají své květy vždy ve stejnou dobu, tedy i podle nich je možné se také poměrně dobře řídit. O tom se dozvíte víc v dalším našem článku: Rostliny fungující jako barometr a přírodní hodiny
Snad každý někdy slyšel to, že pokud létají vlaštovky velmi nízko, blíží se bouřka či déšť. A pokud se vám to zdá úsměvné, je to skutečně pravda a právě podle těchto ptáků se dá příchod deště odvodit. Důvod pro to je jednoduchý. Déšť s sebou nese i nízký tlak, a tak mouchy a hmyz začnou létat níže, a logicky tak i vlaštovky, které je loví, musí sestoupit. V principu tak o změně počasí ví onen hmyz, ale ten je velmi těžko pozorovatelný.
Naprosto nejzajímavějším úkazem, který s předpovědí deště souvisí, jsou však slepice. Pokud totiž předchozí den byly venku a to i přesto, že již byla tma, počítejte s tím, že dnes zaprší. A to s velkou pravděpodobností. Takže pokud chcete ušetřit za meteostanici, tak si pořiďte slepičky a ještě budete mít biovejce. :-)[/box]
