Archiv štítku: vítr

Naše atmosféra neustále cirkuluje, a díky tomu dochází ke změnám počasí.

prouděníStejně jako je zcela běžným jevem vítr, který se vytváří nad samotným povrchem země, tak je naprostou samozřejmostí i cirkulace ve vyšších výškách, a to konkrétně až do spodní mezosféry. Toto proudění s sebou samozřejmě přináší změny počasí, a dokáže tak přinášet teplé a studené fronty, nebo suché či deštivé počasí. Zajímavé je, že na tuto cirkulaci má vliv nejenom nerovnoměrný povrch země a její otáčení, ale třeba i sluneční záření.

Několik nejdůležitějších proudů

Z hlediska důležitosti by bylo určitě vhodné vyjmenovat několik proudů, které patří mezi ty nejdůležitější. Jedny z nich jsou takzvané pasáty. Ty vanou od subtropických oblastí, z oblasti vysokého tlaku vzduchu. Jejich protipólem jsou takzvané antipasáty, které naopak vanou od rovníku k samotným subtropům. Toto stabilní proudění doplňují také monzuny, které jsou především sezónní záležitostí, a přinášejí s sebou dlouhé deštivé období, které se týká oblastí Indie či Asie.

Větrné proudy se objevují i daleko od rovníku

ProuděníZatímco jsme pouze upozornily na to proudění, které se vyskytuje v oblasti tropů a subtropů, i severnější a jižnější části naší země postihuje proudění, které tak s sebou může přinášet zmíněné studené a teplé fronty. Zde je však proudění mnohem jednodušší, kdy větry vanou buď zonálně, a to ve směru ze západu k východu, nebo meridionálně, tedy podél jednotlivých poledníků, a to od severu nebo jihu. Vlivem setkávání tohoto proudění, a vlivem toho, že mají rozdílné teploty, dochází k častým změnám teplot a počasí jako takového.

Je to však naprosto přirozený jev a je třeba říci, že právě díky výzkumu daných proudů může být počasí předpovídáno, tedy hlavně z hlediska teplot, i v delších časových horizontech, a to podle toho, odkud právě dané proudy přicházejí, a jaké teploty s či tlak s sebou přinesou.

V roce 2013 „pouze“ 2 tornáda na našem území

Zatímco na americkém středozápadě nejsou [highlight]tornáda[/highlight] ničím výjimečným, a to ani včetně těch nejničivějších, u nás jsou stále něčím, co se objevuje pouze zřídka. Rok 2013 je nenávratně za námi a tak lze z dostupných údajů zjistit, kolik tornád se vlastně na území naší [googlemap src=“https://maps.google.cz/maps?q=Krnova&hl=cs&ll=49.798996,17.177124&spn=2.138015,4.938354&sll=49.124896,16.594122&sspn=1.083831,2.469177&brcurrent=5,0,0&hnear=Krnov&t=m&z=8″ width=“300″ height=“300″ align=“alignright“ ]země objevilo. A počty to jsou více než snadné, jelikož byly pouze dvě. To první se objevilo 18. 6. v oblasti Krnova, v okrese Bruntál. Stalo se tak okolo 15:30, kdy nad Evropou a tedy i nad naším území aktuálně proudil teplý i studený vzduch, který má na vzniku tornáda největší podíl.

Druhé v srpnu v Jičíně

Druhé tornádo roku 2013 se na našem území objevilo 29. 8. 2013, a to v 10:35 hodin. Zatímco to krnovské trvalo zhruba 10 minut, zde mohli příznivci tohoto jevu pozorovat větrný vír okolo 30 minut. Zajímavé na jeho vzniku byla především celková meteorologicky poklidná situace, a přesto se právě v dané oblasti vyskytla velmi výrazná tromba, kterou hlásili nejenom amatérští meteorologové, ale i obyčejní pozorovatelé.

Vítr, jeho síla a rychlost

Každý z nás se setkal s větrem, se sílou vzduchu v atmosféře, která patří mezi nejznámější meteorologické pojmy.

Přesná meteorologická definice větru zní: horizontální složka pohybu vzduchu v atmosféře. Vítr vzniká jako důsledek nerovnoměrného složení tlaku vzduchu nad zemí. Vítr a jeho síla je rozlišována podle Beaufortovy stupnice, ze které dnes běžně využíváme pouze slovní pojmenování rychlosti větru.

Tímto způsobem rozlišujeme 12 stupňů síly větru.

stupeň BS popis stupeň BS popis
0 znamená bezvětří 6 silný vítr
1 znamená vánek 7 prudký vítr již může dosahovat rychlosti mezi 13,9 až 17,1 m/s
2 slabý vítr 8 bouřlivý vítr
3 mírný vítr, který disponuje rychlostí 3,4 až 5,4 m/s 9 vichřice
4 dosti čerstvý vítr 10 silná vichřice při níž vítr dosahuje rychlosti mezi 24,5 – 28, 4 m/s
5 čerstvý vítr 11 závěr stupnice obsadil orkán se silou 32,7 a více m/s

Standardně se rychlost větru měří ve výšce 10 m nad zemským povrchem. Rychlost větru tak není ovlivněna blízkostí země.

Vítr je vektor, pro jeho určení je tedy zapotřebí stanovit nejen jeho velikost, ale rovněž směr.

[box type=“shadow“ align=“aligncenter“ width=“5″]Anemometer station is instrument of measurementPřístroj, který zaznamenává a měří sílu větru, se nazývá anemometr. Pokud je kombinován se směrovkou zobrazující směr větru nazýváme jej anemorumbometr. Průběh rychlosti i směru větru se pak odečítají na záznamech prováděných anemografy.[/box]

Rychlost větru je měřena  v m/s. Pokud vane silnější vítr, rychlost je měřena v km/h. Při těchto převodech platí, že 1 m/s = 3,6 km/h = 0,5 kt. Směr větru musíme chápat, jako směr odkud vítr fouká, nikoli, kam vítr fouká. Směr větru je uváděn v desítkách stupňů anebo je podle větrné růžice označování názvy světových stran.

Vzduch proudí z oblastí vyššího tlaku do oblastí s nižším tlakem, stejně tak, jako voda stéká z kopců do údolí. Vítr fouká podél izobar, což jsou vlastně klikaté čáry, spojující na mapě místa se stejným tlakem vzduchu, který je přepočítávána na hladinu moře. Vítr se mírně stáčí ke středu tlakové níže a od středu tlakové výše. Izobary se poměrně dobře dají přirovnat k vrstevnicím na mapách. Čím jsou hustější, tím rychleji fouká silný vítr.

Torndo

Tornádo – postrach amerického středozápadu

Zatímco v našich končinách jsou tornáda velmi výjimečná, a pokud se objeví, jedná se o skutečně minimální jevy, na americkém středozápadě je jejich výskyt hlavně v období léta velmi silný. V principu je tornádem pouze rotující vítr, který má však vertikální osu, podél které se otáčí. Ten se zároveň otáčí pod jeho spodní základnou, a velmi často se dotýká země. A právě jeho dotyk se zemí je spojen s tím největším rizikem, jelikož extrémně silná tornáda mohou díky svému trychtýřovému tvaru dostat do vzduchu i předmět o hmotnosti pěti tun. Vše samozřejmě závisí i na průměru jeho základny, která může dosahovat i několik stovek metrů, či kilometrů.

Vznik je poměrně prostý

Velmi zajímavý je princip vzniku samotných tornád. K tomu dochází v případě, kdy dojde k překřížení studených a teplých větrů. Tedy konkrétně se zkříží prudké výškové a studené větry s těmi přízemními, které jsou naopak teplé. To vyvolá masivní bouřkový oblak, a z něho proudící vzduch doslova zdvihne rotující vzduchový válec do vertikální polohy, a otáčející-se vzduch tak vytvoří sloup vzduchu. Takto může postupovat i několik desítek kilometrů, až dojde k výraznému zúžení, které předpovídá zánik tornáda. To se odpojí do země a postupně se z oblohy vytratí.

Existují dva hlavní druhy tornád

Zajímavostí je, že byly popsány dva hlavní typy tornád. Zatímco tím prvním je takzvané supercelární tornádo, které patří mezi ničivější typ, který doprovázejí i elektrické výboje, tím druhý je tornádo nesupercelární, které má mnohem menší životnost a také menší ničivou sílu. Právě tento typ je typický pro naše oblasti, kde se občas může vyskytnout. První typ je objevuje skutečně zřídkakdy, ale nelze říci, že by se v našich oblastech neobjevoval vůbec.Tornado tmavé

Co je však velmi velkým problémem tornád, je to, že zatím neexistuje spolehlivý systém, který by dokázal před vznikem varovat s dostatečným předstihem.