Počasí Nejen předpověď počasí

Z podkladů, které dostala k projednání vláda vybíráme tři obrázky, které pěkně vypovídají o stavu sucha s vody v ČR v létě 2018. Jsme zvědaví jak se k tomu vláda postaví. 1. Intenzita sucha v půdním profilu Výrazné, výjimečné a extrémní sucho je na 68% území. Relativně dobrá situace je v jižních Čechách a na severovýchodní Moravě. 2. Stav hladiny podzemní vody Tady lze napsat, že vody ve studnách není nikde „normální“ stav. 3. Průtoky z 8. srpna 2018 Opět lze jen konstatovat, že na všech měřených úsecích je průtok nižší než v polovině měření. V mnoha případech jde o ... Číst celý článek »

První článek z kategorie SUCHO bude trochu paradoxně o vodě. Respektive půjde o upozornění na pořad V. Moravce z cyklu Fokus na téma voda. Především část s oceánologem Zdeňkem Kukalem, klimatologem Alexandrem Ačem a egyptologem Miroslavem Bártou jsou velmi zajímavé. Odkaz ke zhlédnutí celého pořadu v archivu ČT je zde: Pro sledování pořadu Fokus o vodě, klikněte zde. Číst celý článek »

Dnes těsně před 8 hodinou ranní jsme v Komořanech naměřili -21,5 °C. Nejnižší teplotu za posledních 5 let. Teď v 11:00 teplota stoupla na „příjemných“ -14,5. Číst celý článek »

Výstup z online měření teploty v Komořanech za posledních 24 hodin. Číst celý článek »

Budete-li se alespoň trochu zajímat o počasí, v krátké době se setkáte s pojmem meteorologie. Většina lidí ví, že nějakým způsobem souvisí s počasím. Pojďme si tento pojem přiblížit lépe. O meteorologie Meteorologie představuje vědu, která se zabývá atmosférou, tj. plynným obalem Země, konkrétně se zaměřuje na troposféru a stratosféru. Jsou nejdůležitější pro předpověď počasí, ke kterému dochází prostřednictvím matematických meteorologických modelů ALADIN a MEDARD. Meteorologie se zabývá složením a stavbou atmosféry, oběhem tepla a tepelným režimem v atmosféře, oběhem vody, atmosférickými pohyby, elektrickým polem a optickými a akustickými jevy v atmosféře.   Co zkoumá meteorologie K definování okamžitého stavu ... Číst celý článek »

Jaké je venku počasí sice můžeme poznat pohledem z okna, ale jenom těžko se o něm dozvíme bližší informace. Lze sice jasně vidět, že prší, je mlha, nebo jsou srážky, ale o intenzitě samotné se toho pouhým pohledem moc nedozvíme. I proto byla vytvořena řada přístrojů, které používají nejenom profesionálové, ale i nadšení amatéři.  Pojďme se na některé z nich podívat blíže. Nejčastěji se měří atmosférický tlak a teplota. V souvislosti s tlakem se nejčastěji používá barometr. A právě pomocí samotného tlaku lze totiž poměrně přesně určit počasí. Stručně řečeno, při nízkém tlaku lze očekávat deštivé počasí, při vysokém naopak slunečné. I proto vznikla ... Číst celý článek »

V dřívějších dobách lidé věřili, že blesk a hrom jsou zbraněmi bohů a vyjadřují jejich hněv. Dnes již víme, že bouřka je přírodním jevem. V mnoha případech se vyskytuje bouřka z tepla. Vznikají v létě, když je velmi teplo a zároveň velká vzdušná vlhkost. Ne nadarmo před letní bouřkou často říkáme, že je dusno. Naše pokožka se pokryje potem, protože vzduch již není schopen přijmout žádnou vlhkost. Předpokladem vzniku bouřky jsou prudké výstupné vzduchové proudy, kdy se teplý vzduch dostává do vyšší studené oblasti. Dojde k vytváření obrovských věžovitých oblaků. Sahají někdy až do výšky 10 km, i výše. Typicky ... Číst celý článek »

Ti, kteří se přes dlouhou zimu pečlivě starají o to, aby ptačí zpěváci měli neustále něco dobrého k snědku, už se možná naučili rozeznávat některé ptačí druhy podle vzhledu i hlasu. Je však docela možné, že ale přesto nevědí, že i ptačí zpěv má svůj řád a přesné načasování, doslova si podle něj můžeme řídit hodinky. Ten, kdo si přivstane a ještě za ranního kuropění se rád projde po své zahradě, nepotřebuje kolem poloviny května vůbec hodinky. Poměrně přesně se dá totiž podle ptačího zpěvu určit, kolik hodin právě je.  Ptáci se v této době probouzejí podle intenzity světla při rozednívání. Každý ... Číst celý článek »

Jako aerosoly označujeme soustavy malých chemických částic, které jsou rozptýlené v ovzduší. Některé lidské činnosti jsou spojené s jednoznačným zvyšováním obsahu aerosolů v ovzduší. Patří k nim například požáry tropických lesů, spalování fosilních paliv obsahujících síru anebo oxidace kovů na vzduchu. Aerosoly následně ovlivňují dvojím způsobem radiační bilanci. Buďto přímo tak, že odrážejí sluneční záření, nebo nepřímo působením na tvorbu oblaků. To má za následek také to, že ovlivňují krátkovlnné a dlouhovlnné záření. Jednotlivé vodní kapky se formují do oblaků, a to kolem částic, které nazýváme jádra kondenzace. Ne všechna oblaka jsou ale posléze tak velká, aby z nich vznikly srážky. Vyšší disponibilita jader sice ... Číst celý článek »

Na základě dlouhodobého pozorování přírody a životem s ní nerozlučně spojeným dokázali naši předkové s poměrně velkou přesností předpovídat počasí, a to i dlouhodobě. Naše generace, ač má v současné moderní době k dispozici mnoho velmi přesných přístrojů a pozorovacích metod, také občas uplatňuje předpovědi na základě pozorování přírody, chování zvířat a rostlin. Je docela pochopitelné, čeká-li nás například víkendový výlet do přírody anebo na chatu, že budeme chtít znát aktuální počasí v oblasti, kam se chystáme či případně budeme potřebovat vědět, s čím máme na silnici počítat v průběhu jízdy autem atd. V nápovědě ohledně počasí v nejbližší době nám může výrazně napovědět stejně tak dobře teplota vzduchu, ... Číst celý článek »