Počasí Nejen předpověď počasí

Počasí nás ovlivňuje téměř na každém kroku. Podle počasí se mění i naše nálada, nebo se ozývají starší zranění. Když přichází letní počasí a teplo naše pocity i zdravotní obtíže se obracejí k lepšímu. Ale může to být naopak? Může člověk ovlivňovat počasí? Názory jsou různé. Indiáni věřili, že dokážou přivolat déšť a třeba v Africe prý dokážou ovlivnit příchod období dešťů. V Japonsku teď vědci přišli na to, jak vyvolat déšť. Snaha o pokus nad ostrovem Miyake se prý vyplatila. Údajně rozprašovali z letadel kyselinu uhličitou po celou hodinu. Pak se spustily srážky. Kyselina uhličitá je podle japonských vědců daleko bezpečnější než ... Číst celý článek »

Jednou ze základních informací pojící se s podnebím určité oblasti je vlhkost vzduchu. Víte, o čem vypovídá a jak ji lze v rámci předpovědi počasí měřit? O vlhkosti vzduchu Vlhkost patří mezi základní vlastnosti vzduchu. Přináší informaci o tom, jaké množství vodní páry je v určitém množství vzduchu. Tyto údaje se mění dle místa a vlhkost vzduchu je samozřejmě i časově proměnlivá. Je limitována teplotou. Platí, že čím vyšší je teplota, tím může vzduch pojmout více vodních par. Je-li vlhkost vzduchu vysoká a zároveň jsou vysoké teploty, vzniká dusno, které pocitově vnímáme nepříjemně. Vlhkost vzduchu dělíme na absolutní a relativní. Absolutní ... Číst celý článek »

Již odpradávna se mezi lidmi šíří poučka o tom, že když létají rorýsi a vlaštovky nízko, bude pršet a naopak, když létají vysoko, bude hezky. Jako vysvětlení se vždy uvádí, že vlaštovky a rorýsi, lovci mušek, které jsou vnímavé na atmosférický tlak, se musí přizpůsobovat ve výšce letu právě těmto muškám. Když je tlak vzduchu nízký, mušky létají při zemi a jejich opeření lovci za nimi. Skutečnost je ale zcela jiná. Jak je to tedy doopravdy? Mušky a drobný hmyz celkem zanedbatelné hmotnosti snadno podlehne vzdušnému proudění, jednoduše je odvane i velmi slabý vítr a tudíž jejich pohyb ovlivňuje termika. ... Číst celý článek »

Klasifikací podnebí je několik. Nejčastěji ho rozdělujeme do pěti pásů – tropický, subtropický, mírných šířek, subpolární a polární. Charakterizujme si jednotlivé pásy alespoň ve stručnosti. Tropický podnebný pás Tropický podnebný pás se nachází mezi obratníky Raka a Kozoroha. Jde o souvislý pás kolem rovníku. Pokrývají ho pouště, savany a deštné pralesy. Dále se ještě dělí na tropický podnebný pás: rovníkový: Jsou pro něj charakteristické malé teplotní výkyvy během roku i dne. Srážky jsou rovněž rovnoměrně rozložené do celého roku. Prší každý den v odpoledních hodinách. Výjimkou jsou zenitální deště v období rovnodennosti. V tomto období prší celý den. V tropickém ... Číst celý článek »

Lidstvo se odjakživa zajímalo o oblaka, jejich barvu a tvary. Vše, co je více či méně zahaleno rouškou tajemství, je vždy velmi poutavé a zajímavé. A jak je to vlastně se zabarvením oblak? Proč jsou některá bílá, jiná šedá až téměř černá, a proč večer vídáme na obloze červánky? Oblaka jsou logicky za dne velmi snadno pozorovatelná, a to díky silnému slunečnímu záření. V noci je tomu však jinak.  V noci jsou oblaka pozorovatelná pouze tehdy, pokud jsou ozařována alespoň čtvrtinou svítícího měsíčního kotouče. Za bezměsíčných nocí meteorologové množství oblaků pouze odhadují, a to na základě zakrytí hvězd. Ale vraťme se k barvě ... Číst celý článek »

Zemi v poslední době postihuje celá řada klimatických změn, a řada z nich jistě úzce souvisí s celkovým oteplováním naší země. Na to má samozřejmě jak z krátkodobého, tak i z dlouhodobého hlediska vliv celá řada faktorů, a jedním z nich je jistě skleníkový efekt. Ten je probírán již v lavicích základních škol, a rozhodně je dobrou volbou zopakovat si, co vlastně má daný jev na svědomí a jak vzniká. Jako ve skleníku Jak už napovídá sám název, naše země, a tak i rostliny, živočichové i my sami se tak ocitáme pod jakousi pokličkou, tedy v jakémsi obrovském skleníku. Zatímco dovnitř pronikají sluneční paprsky, které celou planetu i ... Číst celý článek »

Rekordy se mohou odehrávat kdekoliv, a samozřejmě i v počasí. Zajímají vás ty největší? Potom čtěte dále. Rozhodně zajímavá je třeba informace o nejchladnějším a nejteplejším místě na planetě. Tím prvním je Vostok, kde byla naměřena teplota -89,2°C. Nejteplejším místem je naopak Lybie, kde bylo naměřeno 57,8°C. Řada rekordů však souvisí také se srážkami. Zajímavé je třeba největší množství sněhu. Tím se pyšnil Washington – Mont Baker, kde napadlo okolo 29 metrů. Z hlediska velikosti srážek je určitě třeba zmínit největší kroupu, která spadla v Kansasu, měla průměr 14,4 centimetrů a hmotnost třičtvrtě kilogramu. Pokud bychom u srážek ještě zůstali, potom nesmíme zapomenout ... Číst celý článek »

Duha patří mezi poměrně velmi oblíbené meteorologické jevy, především potom u dětí, které obdivují onu barevnou škálu, která se může na nebi vytvořit. Dospělí však více pátrají po principu toho, jak vlastně duha vzniká. A ten není nijak složitý, a stejně jako u celé řady dalších meteorologických jevů, i zde hraje hlavní roli voda a slunce. Slunce běžně prochází naší atmosférou, která však nemá tak velký lom světla, jako právě voda. Pokud tedy svítí skrz vodní kapku, dochází k rozkladu každého slunečního paprsku na jednotlivé barvy. Ty poté danou kapku opouštějí. Je-li kapek mnoho, a jsou ve stejné úhlové vzdálenosti od ... Číst celý článek »

Řekne-li se meteorologický balon, většina lidí samozřejmě ví, že se jedná o možnost, jak nahlédnout do nejvyšších vrstev atmosféry a získat tak požadovaná data. Jenom málokdo však ví, jak často je vlastně takový balon vypuštěn. V případě naší republiky, tedy konkrétně Prahy se tak děje dokonce třikrát denně. A to rozhodně nikoliv pouze v posledních letech, ale permanentně, a to již od roku 1957. V té době se však do stratosféry „létalo“ dokonce čtyřikrát denně, ale v posledním roce se z úsporných důvodů cyklus omezil. V kolik hodin balony létají? Pokud byste měli zájem vypuštění takového balonu pozorovat, tak časy pro jeho vypouštění jsou pevně dané. ... Číst celý článek »

Zatímco na americkém středozápadě nejsou ničím výjimečným, a to ani včetně těch nejničivějších, u nás jsou stále něčím, co se objevuje pouze zřídka. Rok 2013 je nenávratně za námi a tak lze z dostupných údajů zjistit, kolik tornád se vlastně na území naší země objevilo. A počty to jsou více než snadné, jelikož byly pouze dvě. To první se objevilo 18. 6. v oblasti Krnova, v okrese Bruntál. Stalo se tak okolo 15:30, kdy nad Evropou a tedy i nad naším území aktuálně proudil teplý i studený vzduch, který má na vzniku tornáda největší podíl. Druhé v srpnu v Jičíně Druhé tornádo roku 2013 se ... Číst celý článek »