Čím je ovlivněna barva oblaků?

Lidstvo se odjakživa zajímalo o oblaka, jejich barvu a tvary. Vše, co je více či méně zahaleno rouškou tajemství, je vždy velmi poutavé a zajímavé. A jak je to vlastně se zabarvením oblak? Proč jsou některá bílá, jiná šedá až téměř černá, a proč večer vídáme na obloze červánky?

Oblaka jsou logicky za dne velmi snadno pozorovatelná, a to díky silnému slunečnímu záření. V noci je tomu však jinak.  V noci jsou oblaka pozorovatelná pouze tehdy, pokud jsou ozařována alespoň čtvrtinou svítícího měsíčního kotouče. Za bezměsíčných nocí meteorologové množství oblaků pouze odhadují, a to na základě zakrytí hvězd.

Ale vraťme se k barvě oblaků, o které jsme se zmínili na začátku, ta závisí na barvě světla, která oblak osvětluje. Pokud je Slunce dostatečně vysoko nad obzorem, jsou pak oblaka přímo osvětlovaná slunečním světlem bílá nebo šedá. Velikost oblačných částic pak rozhoduje o tom, zda se nám oblaka jeví pouze jako bílá, případně v různých odstínech šedé barvy. Obecně platí pravidlo: čím jsou oblačné částice větší, tím tmavší se nám oblaka jeví. A právě toto je jasný důvod, proč se nám bouřková oblaka, která jsou tvořena velkými kapkami, těsně před bouřkou zdají doslova černá nebo ocelově šedá.

A nyní se vrátíme k objasnění záhady, čím je způsobeno, že některá oblaka v noci vypadají, jako by svítila? Takový úkaz můžeme pozorovat v období letního slunovratu. Jsou to vzácné druhy takzvaných stříbřitých oblak, kterým se také říká noční svítící oblaka. Tato oblaka se vyskytují ve výšce okolo 80 až 85 km a nemají s klasickou oblačností mnoho společného. Tato oblaka jsou velmi tenká a jsou tvořena s největší pravděpodobností shlukem droboučkých ledových částeček. Objeví se tehdy, když je Slunce asi 6 – 16°nad obzorem. Dobře pozorovatelná jsou kolem půlnoci, tehdy jsou vzdálené vysoké vrstvy atmosféry osvětlovány ještě Sluncem. V našich zeměpisných šířkách bývají takováto oblaka pozorovatelná od poloviny května do poloviny srpna, přičemž hlavní doba jejich výskytu je červen a červenec.