Dopady klimatických změn na přírodu.

Podíváme-li se důkladněji na globální dopad klimatických změn z ekologického hlediska, lze usuzovat na nárůst určité části biosféry, s čímž souvisí následná ekologická změna. U některých rostlin je zaznamenáno, že vzhledem k jejich specifickému typu fotosyntézy jim vyhovuje rostoucí koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší. To bude mít za následek zvýšenou tvorbu biomasy.

U jiné části rostlin však narůstající procento oxidu uhličitého v ovzduší nebude mít na jejich růst vliv J a tím dojde k nestejné růstové odezvě u rostlin. V důsledku toho dojde i ke vzniku nerovnováhy v ekosystému. Druhy, jejichž růst bude podporován zvýšenou koncentrací CO_2, budou ve výhodě oproti ostatním druhům.

Je všeobecně známo, že kvůli klimatickým změnám některé ekosystémy v minulosti vymřely a jiné se jim přizpůsobily. Dopady klimatických změn nyní probíhajících mohou mít na biosféru doslova katastrofický vliv. Jednak je rychlost probíhajících změn dosud nevídaná a navíc je tu rozpad krajiny způsobený zásahy člověka.

Minimálně v posledních deseti tisících let je rychlost změn nejvyšší, což neumožňuje biologickou adaptaci. Jistou možnost by mohla znamenat migrace ekosystémů a druhů. I tato možnost, je však kvůli rychlosti změny omezená. Fyzickou překážkou pro realizaci migrace je izolovanost prostředí.  Jako příklad můžeme uvést mokřiny anebo některé horské systémy. V minulosti byly vzhledem k pomalým změnám mnohem příznivější podmínky pro změnu teritorií jednotlivých druhů. Některá data uvádějí, že rychlost migrace rostlin se pohybovala v rozpětí od 0,5km do 2 km v průběhu roku. Ve 21. století by v některých oblastech vyžadovala migrace rychlost až trojnásobnou. A to je samozřejmě pro mnohé druhy nemyslitelné, kupříkladu pro pomalu rostoucí stromy jako jsou cedry nebo kryptomerie a mnohé další.

Mnohé generace již před námi mýtily lesy a my v tom pokračujeme, na jejich místě vytváříme pastviny nebo pole, mimo původní místa výskytu rozšiřujeme nepůvodní druhy, neustále budujeme novou infrastruktury, stavíme jaderné elektrárny, produkujeme obrovské množství odpadu. Naše krajina vlivem hospodářské a jiné činnosti lidstva již dávno ztratila svou zeměpisnou kontinuitu. A to vše znesnadňuje a stále více bude znesnadňovat migraci rostlinných a živočišných druhů do jiných pro ně příznivějších oblastí.  K těmto skutečnostem musíme přičíst navíc kontaminaci vody, půdy a vzduchu.

Změnou klimatu jsou navíc dvojnásob ohrožovány pobřežní ekosystémy. Zvyšuje se hladina moří, čímž dochází ke změnám obrovského rozsahu, například v říčních deltách anebo u korálových útesů. Největší a nejsilnější dopad rychle probíhajících klimatických změn se do dvou set let projeví na ekosystémech v Amazonii. Podle průzkumů značné snížení úhrnu srážek v těchto oblastech a další vlivy způsobí v této krátké době vyhynutí více než poloviny druhů. A to je alarmující.