Jak ovlivňují aerosoly změny počasí a změny klimatu?

Jako aerosoly označujeme soustavy malých chemických částic, které jsou rozptýlené v ovzduší. Některé lidské činnosti jsou spojené s jednoznačným zvyšováním obsahu aerosolů v ovzduší. Patří k nim například požáry tropických lesů, spalování fosilních paliv obsahujících síru anebo oxidace kovů na vzduchu.

Aerosoly následně ovlivňují dvojím způsobem radiační bilanci. Buďto přímo tak, že odrážejí sluneční záření, nebo nepřímo působením na tvorbu oblaků. To má za následek také to, že ovlivňují krátkovlnné a dlouhovlnné záření.

Jednotlivé vodní kapky se formují do oblaků, a to kolem částic, které nazýváme jádra kondenzace. Ne všechna oblaka jsou ale posléze tak velká, aby z nich vznikly srážky. Vyšší disponibilita jader sice přispívá k tvorbě oblak, avšak ne všechna se gravitací uvolní. A jsou-li zmíněná jádra velmi četná nebo velmi malá, voda v oblaku je pak rozdělena na velké množství kapek. Jen některá oblaka a v nich vytvořené kapky však mají tu správnou velikost pro vznik srážek. Oblačnost pak může přetrvávat po delší dobu, neboť k srážkám nedojde.

Nejrůznějšími výzkumnými týmy je potvrzeno, že aerosoly emitované člověkem mají negativní dopad na atmosféru, zatím si však vědci nejsou zcela jisti, jaké kvantitativní dopady mají aerosoly na radiační bilanci.  I zde jsou však odhady o vlivu připisovány na stranu negativ. Má se za to, že přispívají k ochlazování planety. Aerosoly vykazují velkou prostorovou a časovou variabilitu, a to proto, že jejich životnost je krátká, trvající odhadem jen 7 – 10 dní. Tyto okolnosti přisuzují aerosolům spíše dopad lokální, než globální.

Nejdůležitější zdroje aerosolů se dnes nacházejí tam, kde je nejintenzivnější hospodářská činnost, čili v Evropě, v Severní Americe a ve východní Asii. Jižní polokoule je sice vystavena vlivům aerosolů méně, než polokoule severní, ale má své výrazné vlastní zdroje v podobě zemědělských odpadů a hlavně vypalování pralesů v Jižní Americe.  Zvláště velký nárůst vzniku aerosolů je v globále pozorován od 50. let minulého století a tento nárůst neustále stoupá.

Z hlediska původu vzniku je třeba odlišovat přírodní aerosoly od aerosolů antropogenních, to je aerosolů vytvářených uměle člověkem a jeho průmyslovou činností. Antropogenní aerosoly v současnosti představují sice jen 10 % z celkového objemu, ale k radiační činnosti přispívají až 45%. Lidstvo produkuje převáženě sulfáty. Ty jsou důsledkem emisí oxidu siřičitého v energetice a v průmyslu. Na vině jsou i saze z biomasy. K dalším zdrojům aerosolů se řadí oxidy dusíku. Z těch se v oblastech s velkou kontaminací vytvářejí nitráty. Ty mají na lokální úrovni účinnost velmi podobnou, jako je tomu u sulfátů.