Stručně o červáncích 2.1.2014 Červánky vnímáme jako zajímavý jev na obloze, díky kterému získá nebe různé odstíny červené barvy. Zamýšleli jste se někdy nad tím, o čem vlastně červánky vypovídají? Co jsou to červánky? Červánky představují jev, který se za určitých okolností objevuje na obloze, a to buď ráno, když se rozednívá, či večer, když se stmívá. Častější jsou večerní červánky. I když podle názvu „červánky“ si vybavíme oblohu zbarvenou dočervena, může mít i další odstíny – růžové, oranžové a žluté. Barvy se mění podle toho, jak vysoko je slunce nad obzorem. Čím níže je nad obzorem, tím více se mění ze své žluté ... Číst celý článek »
Kde se berou srážky? 1.1.2014 „Proč prší“? Už malé dítě se zabývá otázkou srážek. Patří mezi nejvýznamnější meteorologické jevy stejně jako teplota či tlak vzduchu. Přibližme si srážky. Co jsou to srážky Srážky definujeme jako vodu v pevném či kapalném skupenství. Tvoří se z vodní páry v atmosféře. Do srážek zahrnujeme déšť, mrznoucí déšť, mrholení, sníh, kroupy, sněhové kroupy, zmrzlý déšť, ledové jehličky, rosu, jinovatku a námrazu. Srážky dělíme do skupin podle různých kritérií. Nejčastěji je rozlišujeme podle skupenství na pevné, kapalné ale i smíšené. Dělíme je rovněž na vertikální (padají z oblaků) či horizontální (usazují se přímo na zemském povrchu). Budeme-li se zajímat o srážky jako o meteorologický ... Číst celý článek »
O čem vypovídá tlak vzduchu? 31.12.2013 Zamýšlíte se více nad termíny, kterými nás moderátorky či moderátoři počasí častují? Jedním ze základních pojmů je tlak vzduchu. Co přesně si pod ním přestavit? Co je to tlak vzduchu Máte pocit, že vám tato encyklopedická poučka tlak vzduchu příliš nepřiblížila? Pojďme si tento pojem vysvětlit jednodušeji: Vzduch má určitou tíhu, kterou působí na lidi, potažmo na všechno živé. Tak vzduchu však není všude stejný. Záleží na konkrétním povrchu, ale ovlivňuje ho i otáčení planety či rozdíly dopadajícího slunečního záření. Na základě toho vzniká rozdílná teplota vzduchu i pevniny a tím i atmosférického tlaku. V důsledku nerovnoměrného rozložení tlaku vzniká ... Číst celý článek »
Co je to oblačnost a jak vzniká 30.12.2013 Oblačnost, podobně jako teplota, patří k základním meteorologickým prvkům. Každá meteorologická stanice má v náplni práce sledovat, jak velká část oblohy a kde je pokryta oblačností. Na klasických meteorologických stanicích se tak zjišťuje pokrytí oblohy oblačností a je určována osminami. Tak můžeme sledovat například polojasnou oblohu, kde je pokrytí oblačností vyjádřeno 4/8 a zataženo pak 8/8, zatímco jasno je 0 až 1/8. Pozorovatelé sledují pro klimatologické účely i druh oblačnosti. Výška oblačnosti je pak měřena ceilometrem. Meteorologové na základě zjištěných údajů vytvářejí takzvané numerické modely, které přímo počítají předpokládané množství oblačnosti pro dané období. Detailní modely jsou pak schopny ukázat předpověď oblačnosti ... Číst celý článek »
Vítr, jeho síla a rychlost 29.12.2013 Každý z nás se setkal s větrem, se sílou vzduchu v atmosféře, která patří mezi nejznámější meteorologické pojmy. Přesná meteorologická definice větru zní: horizontální složka pohybu vzduchu v atmosféře. Vítr vzniká jako důsledek nerovnoměrného složení tlaku vzduchu nad zemí. Vítr a jeho síla je rozlišována podle Beaufortovy stupnice, ze které dnes běžně využíváme pouze slovní pojmenování rychlosti větru. Tímto způsobem rozlišujeme 12 stupňů síly větru. stupeň BS popis stupeň BS popis 0 znamená bezvětří 6 silný vítr 1 znamená vánek 7 prudký vítr již může dosahovat rychlosti mezi 13,9 až 17,1 m/s 2 slabý vítr 8 bouřlivý vítr 3 mírný vítr, který disponuje rychlostí ... Číst celý článek »
Tornádo – postrach amerického středozápadu 22.12.2013 Zatímco v našich končinách jsou tornáda velmi výjimečná, a pokud se objeví, jedná se o skutečně minimální jevy, na americkém středozápadě je jejich výskyt hlavně v období léta velmi silný. V principu je tornádem pouze rotující vítr, který má však vertikální osu, podél které se otáčí. Ten se zároveň otáčí pod jeho spodní základnou, a velmi často se dotýká země. A právě jeho dotyk se zemí je spojen s tím největším rizikem, jelikož extrémně silná tornáda mohou díky svému trychtýřovému tvaru dostat do vzduchu i předmět o hmotnosti pěti tun. Vše samozřejmě závisí i na průměru jeho základny, která může dosahovat i několik stovek ... Číst celý článek »