Přístroje (měření) související s předpovědí počasí

Jaké je venku počasí sice můžeme poznat pohledem z okna, ale jenom těžko se o něm dozvíme bližší informace. Lze sice jasně vidět, že prší, je mlha, nebo jsou srážky, ale o intenzitě samotné se toho pouhým pohledem moc nedozvíme. I proto byla vytvořena řada přístrojů, které používají nejenom profesionálové, ale i nadšení amatéři.  Pojďme se na některé z nich podívat blíže.

Nejčastěji se měří atmosférický tlak a teplota.

V souvislosti s tlakem se nejčastěji používá barometr. A právě pomocí samotného tlaku lze totiž poměrně přesně určit počasí. Stručně řečeno, při nízkém tlaku lze očekávat deštivé počasí, při vysokém naopak slunečné. I proto vznikla celá řada domácích barometrů, které mohou lidem poměrně přesně předpovědět, jaké je v následujících hodinách čeká klima. Kromě nejznámějšího barometru je k určování atmosférického tlaku využíván i takzvaný barograf. Ten sice vychází z konstrukce barometru, ale své hodnoty zaznamenává i v čase. Oproti barometru se lze tedy zpětně podívat na průběh tlaku během celého dne. Třetím přístrojem v této oblasti je takzvaný Aneroid, který je schopen ukazovat aktuální tlak v ovzduší.

Zatímco tyto tři možnosti jsou využívány pro měření tlaku, pro měření teploty je využívána zatím pouze jedna, a tou je teploměr. Na druhou stranu je třeba říci, že teploměrů je využívána celá řada. Zatímco z našich domovů pravděpodobně známe pouze rtuťové, nebo moderní digitální teploměry, existují také plynové, odporové nebo třeba biometanolové. Ty všechny dokážou s velkou přesností změřit právě teplotu, v našem případě potom teplotu vzduchu. Více o vlivu tlaku na počasí se dozvíte v tomto článku – O čem vypovídá tlak vzduchu.

Nezapomínejme ani na vlhkost.

Zmíněné pomůcky rozhodně nejsou při stanovení počasí ničím výjimečným, a rozhodně také nejsou jediné, které jsou používány. Určitě je třeba měřit také vlhkost vzduchu. K jejímu měření se používají hned dva přístroje. První nese název psychrometr, který se skládá ze dvou teploměrů, přičemž jeden z nich je vlhčený kapalinou. Ten samozřejmě ukáže jinou teplotu než suchý, a následný rozdíl teplot určí pomocí speciálního vzorce relativní vlhkost. Druhým přístrojem na měření vlhkosti je vlhkoměr. Jedná se o přístroj klasické konstrukce, která vychází z toho, že je schopen pohlcovat a udržovat vlhkost, kterou získá z ovzduší. To je zapříčiněno použitím lidských vlasů, které se vlivem vlhkosti natahují nebo zkracují, a tím je pomocí ukazatele přesně definována aktuální vlhkost. Zajímavostí je, že se nejčastěji používají přírodní blond vlasy, které jsou nejvhodnější.

S vlhkostí však samozřejmě souvisí také množství srážek. Jejich množství je třeba taktéž měřit, a k tomu nám slouží srážkoměr. Ten se opět může dělit na několik podtypů, přičemž mezi nejznámější patří ombrometr, ombrograf nebo člunkový srážkoměr. V principu se však jedná o poměrně jednoduché zařízení, které si lze sestavit i doma.

I sluneční záření lze měřit.

Možná se to pro někoho může zdát nemožné, ale moderní meteorologické přístroje dokážou změřit také intenzitu slunečních paprsků. Pokud tedy slunce hodně pálí, lze konkrétně zjistit „jak moc“. K tomuto pomáhají hned dva přístroje. Jeden nese název aktinometr, který je složen z mikroskopu a speciálního bimetalového proužku. Ten je vlivem intenzity slunečního záření deformován a z této deformace je počítána intenzita. Oproti tomu pyrheliometr je již považován za absolutní měřicí přístroj, jelikož výsledkem měření jsou konkrétní hodnoty – přístroj měří množství energie, kterou slunce vyzáří.

Měření síly větru.

V našem přehledu meteorologických přístrojů se pomalu dostáváme k těm posledním, které slouží k měření větru. I zde je možný výběr ze dvou, a to anemometru, nebo sodaru. Zatímco první jmenovaný je poměrně často využíván a měří konkrétní proudění a směr, sodar pracuje na principu rozptylu zvukových vln.