Co je to oblačnost a jak vzniká

Oblačnost, podobně jako teplota, patří k základním meteorologickým prvkům. Každá meteorologická stanice má v náplni práce sledovat, jak velká část oblohy a kde je pokryta oblačností.

Na klasických meteorologických stanicích se tak zjišťuje pokrytí oblohy oblačností a je určována osminami.  Tak můžeme sledovat například polojasnou oblohu, kde je pokrytí oblačností vyjádřeno 4/8 a zataženo pak  8/8, zatímco jasno je 0 až 1/8.

Pozorovatelé sledují pro klimatologické účely i druh oblačnosti. Výška oblačnosti je pak měřena  ceilometrem.

Meteorologové na základě zjištěných údajů vytvářejí takzvané numerické modely, které přímo počítají předpokládané množství oblačnosti pro dané období. Detailní modely jsou pak schopny ukázat předpověď oblačnosti v jednotlivých vrstvách. Zvlášť velký důraz je vždy kladen na nízkou, střední a vysokou oblačnost.

Oblakem pak nazýváme viditelný shluk nepatrných kapiček vody nebo ledových krystalů v ovzduší anebo jejich kombinaci. Vzhledem k tomu, že jak vodní kapky, tak ledové krystaly mají schopnost propouštět světlo, odrážet ho a rozptylovat, jsou oblaka viditelná, na rozdíl od vodní páry.

Aby mohl oblak vzniknout, je zapotřebí, aby se vzduch ochladil na takzvanou kondenzační teplotu. Kondenzační jádra, přítomná v atmosféře pak urychlují tento proces. Jsou to pevné příměsi, na nichž se díky jejich strukturovanému povrchu vodní páry srážejí rychleji. Čím je těchto kondenzačních jader v ovzduší více, tím snadněji pak dochází k přeměně vodních par na vodu.

V roce 1956 se začala používat jednotná celosvětová klasifikace, která rozlišuje celkem 10 základních druhů oblačností. Přičemž každý z druhů mívá ještě kromě svých specifických tvarů i další odrůdy a zvláštnosti. Pozorování mraků a jejich správné zařazení vyžaduje dobré znalosti a rozsáhlé zkušenosti, není to nikterak jednouché.

Umístění oblaku na obloze odpovídá také jejich složení. Některá oblaka jsou čistě vodní, jiná pouze ledová a další smíšená. Jako příklad uvádíme některé názvy oblak: Stratocumuly, Altocumuly, Cirostraty, Nimbostraty, nebo Cumulonimby. Každý z těchto druhů se vyskytuje v jiné výšce oblohy.