Základní modely pro předpověď počasí

Napsat komentář

Předpověď počasí je možné provádět díky speciálním modelům. V České republice se používají dva modely. Jsou jimi MEDARD a ALADIN. Stručně si je přiblížíme.

ALADIN

Název modelu ALADIN se odvíjí z francouzských slov „Aire Limitée, Adaptation Dynamique, Development International“. Rovněž jde o numerický model počasí, který umožňuje jeho krátkodobou předpověď, a to na základě diferenciálních rovnic popisujících chování atmosféry. Tyto rovnice se řeší na výkonných počítačích. Model je vyvíjen od roku 1991. Na jejím vývoji má podíl především meteorologická služba Météo-France.

U modelu ALADIN se nejdříve vypočte globální model ARPÉGE.  K tomu dojde ve středisku Météo-France. Poté se data přenesou do dalších zemí a v nich se předpověď zpřesňuje pro konkrétní území.

MEDARD

MEDARD je zkratka z anglického spojení „Meteorological and Environmental Data Assimilating system for Regional Domains“ (ve volném překladu „Systém přizpůsobování informací o počasí a o kvalitě ovzduší pro regiony).
Představuje numerický model, na jeho základě je možné připravovat krátkodobé předpovědi počasí. V modelu MEDARD se využívá konkrétně numerický model MM5 vyvíjený od sedmdesátých let 20. století. Zkratka MM (z angl. Mesoscale and Microscale) znamená střední a malé oblasti modelování.

MM5 pracuje na dvou doménách. Jedna pokrývá větší oblast než střední Evropu a má rozlišení 27 km. Doména dva pokrývá Českou republiku. Její rozlišení činí 9 km.

MM5 je konfigurován pro Českou republiku.  Z něho se vypočítávají potřebná data, přenášejí se do Akademie věd ČR, kde jsou upravovaná tak, aby vyhovovala konkrétnímu území.

Díky modelu MEDARD lze předvídat atmosférický tlak, srážky, směr a rychlost větru, oblačnost, teplotu ve dvou metrech nad zemí, množství ozónu, oxidu dusnatého a dusičitého a prašného aerosolu.

Naše atmosféra neustále cirkuluje, a díky tomu dochází ke změnám počasí.

Napsat komentář

prouděníStejně jako je zcela běžným jevem vítr, který se vytváří nad samotným povrchem země, tak je naprostou samozřejmostí i cirkulace ve vyšších výškách, a to konkrétně až do spodní mezosféry. Toto proudění s sebou samozřejmě přináší změny počasí, a dokáže tak přinášet teplé a studené fronty, nebo suché či deštivé počasí. Zajímavé je, že na tuto cirkulaci má vliv nejenom nerovnoměrný povrch země a její otáčení, ale třeba i sluneční záření.

Několik nejdůležitějších proudů

Z hlediska důležitosti by bylo určitě vhodné vyjmenovat několik proudů, které patří mezi ty nejdůležitější. Jedny z nich jsou takzvané pasáty. Ty vanou od subtropických oblastí, z oblasti vysokého tlaku vzduchu. Jejich protipólem jsou takzvané antipasáty, které naopak vanou od rovníku k samotným subtropům. Toto stabilní proudění doplňují také monzuny, které jsou především sezónní záležitostí, a přinášejí s sebou dlouhé deštivé období, které se týká oblastí Indie či Asie.

Větrné proudy se objevují i daleko od rovníku

ProuděníZatímco jsme pouze upozornily na to proudění, které se vyskytuje v oblasti tropů a subtropů, i severnější a jižnější části naší země postihuje proudění, které tak s sebou může přinášet zmíněné studené a teplé fronty. Zde je však proudění mnohem jednodušší, kdy větry vanou buď zonálně, a to ve směru ze západu k východu, nebo meridionálně, tedy podél jednotlivých poledníků, a to od severu nebo jihu. Vlivem setkávání tohoto proudění, a vlivem toho, že mají rozdílné teploty, dochází k častým změnám teplot a počasí jako takového.

Je to však naprosto přirozený jev a je třeba říci, že právě díky výzkumu daných proudů může být počasí předpovídáno, tedy hlavně z hlediska teplot, i v delších časových horizontech, a to podle toho, odkud právě dané proudy přicházejí, a jaké teploty s či tlak s sebou přinesou.

Senzitivita zvířat nejen na počasí

Napsat komentář

Zvířata jsou vybavena velmi citlivými senzory vnímajícími i ty nejmenší vibrace, které my lidé nejsme schopni zachytit. Naši předkové byli v tomto směru k pozorování změn v chování zvířat na rozdíl od nás velmi vnímaví.  Běžně dříve dokázali z pozorování zvířat vyvodit takřka neomylnou předpověď právě přicházejícího počasí. Naši předkové byli jakoby obdařeni zvláštními smysly, které dokázaly zachytit i ty nejjemnější, takřka neslyšitelné signály, co k nim příroda vysílala. Ačkoli tyto signály příroda vysílá neustále, my již dnes nejsme schopni je zachytit vůbec anebo je považujeme za neexistující, což je velká škoda.

Velmi známé a rozšířené zvyky měla v sobě vštípené mnohá domácí zvířata, která se specifickým způsobem ozývala ze stájí, chlévů, či holubníků, aby dala najevo svému okolí, že se blíží bouřka, silný vítr anebo jiná výrazná změna počasí. Ptáci zvýrazňovali své cvrlikání anebo se naopak zcela odmlčeli, holubi začali jakoby pobublávat, z chlévů se ozýval ryk skotu, ze dvorku kejhání hus a drůbež byla tak podrážděná, že to nikoho nenechávalo v klidu a v každém hospodářství se hned začali připravovat na změnu počasí.

Nejen život našich předků a život náš, ale i život zvířat, která s námi sdílí stejné místo k životu je neodmyslitelně spojen s bojem s přírodními jevy, s počasím a také se změnami klimatu. Veškerý náš i jejich život je s přírodou neodmyslitelně spojen, aniž si to často my lidé uvědomujeme.

krava na horáchProč bychom se tedy i my a generace, které přijdou po nás, nemohli naučit předpovídat počasí podle pozorování zvířat a přírody vůbec? Je pravda, že žijeme v moderní době, která spoléhá na přesné měřicí přístroje, říkáme si snad, že je tedy zbytečné zaobírat se metodami předpovědi počasí na základě chování zvířat a rostlin? Většina z nás se však s tímto tvrzením jistě neztotožňuje. Vždyť co by nám zbylo, kdyby došlo k všeobecnému selhání přístrojů například vlivem nedostatku energie, kterou z přírody čerpáme, zase by to byla jen pozorování přírody a přírodních jevů, které by nám pomáhaly určovat, jaké počasí se blíží.

Zatím se nám lidem tedy příliš nedaří používat dedukci a na základě přímých pozorování zvířat umět vyvodit závěry o dalších souvislostech s počasím. Možná je to vše jen otázkou času, kdy se každý z nás začne těmito záležitostmi více zaobírat.

Koróny kolem Slunce a Měsíce a irizace

Napsat komentář

Koróna je v podstatě několik soustředných barevných prstenců. Koróny jsou optické jevy na oblacích středního patra. Objevují se kolem Měsíce i kolem Slunce, i když se nám samozřejmě pozorují lépe u Měsíce.  Korónám kolem Slunce je těžké věnovat tolik pozornosti, neboť sluneční záření nás příliš oslňuje.

Pokud bychom však pozorovali Slunce přes tmavé sklo anebo nějaký filtr, mohli bychom koróny pozorovat velmi často. K tomu, aby byly koróny pozorovatelné, je zapotřebí oblaků, které jsou tvořeny převážně vodními kapičkami. V ledových oblacích se s korónami takřka nesetkáváme. V případě Měsíce se koróna nazývá také dvůr. Jak jsme se již zmínili, každou korónu tvoří několik soustředných barevných prstenců, z nichž vnitřní prstenec je za normálních okolností zbarven do modra nebo do bíla. Často je označován jako aureola. Následný kruh bývá žlutý, a ten ještě vzdálenější načervenalý. Často se tento sled barev ještě dvakrát až třikrát směrem od Slunce (nebo Měsíce) opakuje.

Ke vzniku Koróny dochází ohybem světelných paprsků na vodních kapičkách a krystalcích ledu. Mezi velikostí kapiček a velikostí prstence platí nepřímá úměra: čím jsou kapičky vody menší, tím je prstenec koróny větší. Dokonce je možné z velikosti koróny vypočítat i velikost kapiček. Do výpočtů však vstupuje i typ oblaků, které korónu spoluvytvářejí. Výpočty jsou důležitými údaji pro vědce a nikoli nás laiky.

Někdy můžeme na obloze zahlédnout kromě koróny další optický jev probíhající v oblacích středního patra, jedná se o irizaci  Irizace oblaků(angl.: iridescent). Když oblaky irizují, dostávají zbarvení se zářivě perleťovým nádechem. V průběhu irizace převládají načervenalé a nazelenalé odstíny. S tímto jevem se nejčastěji setkáváme na okrajích mraků, jimž říkáme altostraty a altokumuly. Ty navíc musí být od Slunce ve vzdálenosti větší než 20° ale zároveň ještě v jeho dostatečné blízkosti. Irizace vzniká ohybem slunečních paprsků na kapičkách vody nebo na krystalcích ledu podobné velikosti.

Předpovědi počasí na základě pranostik

Napsat komentář

Každý z nás měl již tu možnost setkat se s některou z pranostik, které dokázaly docela přesně předpovědět počasí.  I když „předpověď“ je slovo, které v tomto směru není až tak zcela na místě.  Jedná se spíše o vyjádření jistého systému pravidel a praktických rad, které vznikaly pro určitá období na základě dlouhodobého pozorování přírody po celá staletí.

Časem byly tyto poznatky ústní formou předávány z generace na generaci a později se ustálily v podobě jednoduchých rad a doporučení hospodářům proto, aby jim usnadňovaly jejich každodenní lopotnou práci. Jelikož platnost těchto jednoduchých rad a pouček byla každoročně v praxi s někdy s větším, jindy s menším úspěchem ověřována, lidé shledávali tyto poznatky velmi užitečnými, a tak se jim takováto poznání snadno doslova vryla pod kůži.

Lidé nacházeli souvislosti mezi úspěšnějším pěstováním rostlin při některých fázích měsíce, skvěle se dokázali orientovat podle jasu a pohybu hvězd a stejně tak dobře věděli, kdy se rozední anebo naopak, kdy zapadne slunce v tu kterou roční dobu. A to vše věděli, ačkoli neměli k dispozici složité měřicí přístroje ani předpověď počasí nabízenou prostřednictvím rádia či televize.

Lidé žili v těsném sepětí s přírodou a nacházeli souvislosti mezi neobvyklým chováním zvířat a rostlin před deštěm či bouří. Pohled na souhvězdí na noční obloze jim dokázal pomoci určit s velkou přesností, kdy mají započít anebo ukončit polní nebo luční práce. Pranostiky jsou od těch dob velmi oblíbené a některé dosud i v našich moderních životech při různých příležitostech využívané.

Pro určování počasí pro dvanáct měsíců příštího roku se vždy využívalo konkrétní počasí v průběhu dvanácti dní a nocí mezi Božím narozením a svátkem Tří králů. Proto každý sedlák trpělivě a důsledně sledoval počasí od Štědrého dne, s obavami i s nadějí v budoucí úrodu na svých polích a pozemcích. Měsíce od ledna do června pak opět předznamenávaly to, jaké bude počasí v druhé polovině roku, v jeho dalších šesti měsících. Říkávalo se: „Jaký leden, takový červenec“ nebo „Horký červen stálý znamená studený prosinec dokonalý“.

To, na který den v týdnu připadl Nový rok, prorokovalo počasí v celém nadcházejícím roce. Vzhledem k tomu, že letošní rok jsme zahájili středou, pranostiky nám tedy předpovídají následující: „Připadne-li Nový rok na středu, lze očekávat velmi příznivý rok, bude mnoho vína, mnoho ovoce, ale med žádný.“

Z těch nejčastějších a nejsměrodatnějších pranostik můžeme uvést alespoň některé, kterými se více či méně řídíme všichni anebo je občas alespoň slýcháme: Na Nový rok o slepičí krok. Na Tři krále o krok dále. Na Hromnice o hodinu více. Únor bílý – pole sílí. Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem. Květen vodu nosí, červen louky kosí. Svatá Anna – chladna z rána. Žofie noci upije a dne nepřidá. Vavřinec – první podzimec.

Ve výčtu pranostik bychom mohli dlouze pokračovat a toto téma by vydalo snad i na celou knihu.

Byl to čas, co ověřil pravdivost pranostik a tím i praktické zkušenosti našich předků, ani my tedy nemáme nejmenší důvod, proč i dnes nevyužívat tato lehce zapamatovatelná ponaučení i v našem současném moderním životě.

Soutěž pro měsíc únor

Napsat komentář

Spustili jsme další kolo soutěže.

[box type=“success“ align=“aligncenter“ ]Výhru jsme zvýšili o 100 Kč.[/box]

Odhadněte, jak bude přesná naše předpověď počasí a vyhrajte 300 Kč.

[button color=“red“ size=“big“ link=“http://aaapocasi.cz/soutez/“ ]Vstoupit na stránku soutěže.[/button]

zemekoule

Dopady klimatických změn na přírodu.

Napsat komentář

Podíváme-li se důkladněji na globální dopad klimatických změn z ekologického hlediska, lze usuzovat na nárůst určité části biosféry, s čímž souvisí následná ekologická změna. U některých rostlin je zaznamenáno, že vzhledem k jejich specifickému typu fotosyntézy jim vyhovuje rostoucí koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší. To bude mít za následek zvýšenou tvorbu biomasy.

U jiné části rostlin však narůstající procento oxidu uhličitého v ovzduší nebude mít na jejich růst vliv J a tím dojde k nestejné růstové odezvě u rostlin. V důsledku toho dojde i ke vzniku nerovnováhy v ekosystému. Druhy, jejichž růst bude podporován zvýšenou koncentrací CO2, budou ve výhodě oproti ostatním druhům.

Je všeobecně známo, že kvůli klimatickým změnám některé ekosystémy v minulosti vymřely a jiné se jim přizpůsobily. Dopady klimatických změn nyní probíhajících mohou mít na biosféru doslova katastrofický vliv. Jednak je rychlost probíhajících změn dosud nevídaná a navíc je tu rozpad krajiny způsobený zásahy člověka.

Minimálně v posledních deseti tisících let je rychlost změn nejvyšší, což neumožňuje biologickou adaptaci. Jistou možnost by mohla znamenat migrace ekosystémů a druhů. I tato možnost, je však kvůli rychlosti změny omezená. Fyzickou překážkou pro realizaci migrace je izolovanost prostředí.  Jako příklad můžeme uvést mokřiny anebo některé horské systémy. V minulosti bylykryptomerie vzhledem k pomalým změnám mnohem příznivější podmínky pro změnu teritorií jednotlivých druhů. Některá data uvádějí, že rychlost migrace rostlin se pohybovala v rozpětí od 0,5km do 2 km v průběhu roku. Ve 21. století by v některých oblastech vyžadovala migrace rychlost až trojnásobnou. A to je samozřejmě pro mnohé druhy nemyslitelné, kupříkladu pro pomalu rostoucí stromy jako jsou cedry nebo kryptomerie a mnohé další.

Mnohé generace již před námi mýtily lesy a my v tom pokračujeme, na jejich místě vytváříme pastviny nebo pole, mimo původní místa výskytu rozšiřujeme nepůvodní druhy, neustále budujeme novou infrastruktury, stavíme jaderné elektrárny, produkujeme obrovské množství odpadu. Naše krajina vlivem hospodářské a jiné činnosti lidstva již dávno ztratila svou zeměpisnou kontinuitu. A to vše znesnadňuje a stále více bude znesnadňovat migraci rostlinných a živočišných druhů do jiných pro ně příznivějších oblastí.  K těmto skutečnostem musíme přičíst navíc kontaminaci vody, půdy a vzduchu.

Změnou klimatu jsou navíc dvojnásob ohrožovány pobřežní ekosystémy. Zvyšuje se hladina moří, čímž dochází ke změnám obrovského rozsahu, například v říčních deltách anebo u korálových útesů. Největší a nejsilnější dopad rychle probíhajících klimatických změn se do dvou set let projeví na ekosystémech v Amazonii. Podle průzkumů značné snížení úhrnu srážek v těchto oblastech a další vlivy způsobí v této krátké době vyhynutí více než poloviny druhů. A to je alarmující.       

Vyhodnocení lednové předpovědi

Napsat komentář

Leden je za námi a můžeme tedy vyhodnotit první měsíc naší předpovědi.

Nejdříve shrneme lednové teploty:

Všechny teploty jsou myšleny jako nejvyšší denní teploty.

Průměrná  teplota (nejvyšší denní) : 3,9 °CMinimální (nejvyšší) teplota : -6,7 °C z 26. ledna
Nejvyšší denní teplota: 11,5 °C z 5. ledna . Malá poznámka ještě 19.1. bylo 11°C což je jen týden od nejnižší teploty 26.1. (-6,7°C) to je rozdíl během jednoho týdne téměř 17°C.

A jak jsme dopadli s naší předpovědí?

Leden byl plný extrémů. Na začátku extrémně teplý, což jsme v naší předpovědi měli. Pak ale během týdne teploty spadly hluboko pod nulu a to jsme byli už trochu mimo.

Průměrná absolutní odchylka naší předpovědi byla 4,6 °C. Nejvíc jsme se sekli v nejchladnější den ledna 26. o 16,7 °C  :-I. Na druhou stranu bylo 5 dnů, kdy jsem byli přesní (odchylka menší než 1°C)

Výsledek 4,6°C není úplné fiasko, ale vzhledem k extrémnímu průběhu teplot jsme celkem spokojeni a doufáme, že v dalších měsících to bude o něco lepší.

A tady vidíte celý leden na přehledném grafu. Znázorněny jsou průměrná teplota za posledních 50 let, naše předpověď a žlutě naměřené teploty. Kliknutím na graf se graf zvětší.

teploty v lednu 2014

Obyčejně neobyčejný balon – meteorologický balon.

Napsat komentář

Předpověď počasí je určitě věda, ke které nám neposlouží pouze hodnoty, které získáme na naší zemi, ale ideální je porovnávat je s těmi, které získáme ve vysokých nadmořských výškách. A těmi máme na mysli až oblast stratosféry. A zatím jedinou efektivní možností, jak data z této výšky získat, je pomocí meteorologického balonu. V jeho případě se na první pohled jedná o skutečně obyčejný balon, který má však na sobě zavěšeno čidlo, které snímá potřebné hodnoty. Komplexní měření potom spočívá v měření tlaku, teploty a vlhkosti.

Aktuálně se nejenom na našem území používají balony, které mají hmotnost buď 800, nebo 1 200 gramů. Právě pod nimi je

Přesná konstrukce

meteorologický balon
zavěšena speciální radiosonda, která nejenom zaznamená potřebná data, ale je schopna je odeslat zpět meteorologům, kteří mohou daná data ihned použít ke své předpovědi. Tato běžná sonda váží zhruba 300 gramů. Existují však i takové, které jsou vybaveny čidlem pro měření ozonu, a ty váží již necelý jeden kilogram. Při umístění sondy je také důležité, aby nebyla blízko samotného balonu. Ten může totiž slunce ohřívat, a on dále teplo vysílá do okolního prostředí. Tím by docházelo ke zkreslování samotných údajů.

Sonda na jedno použití

Samozřejmě při vypuštění balonu se počítá s tím, že později praskne a tak se zřítí zpět na zem. Ač to může vypadat jako poměrně nebezpečné, nejsou známy informace, že by padající zbytky balonu a sondy někoho zranily. Pokud tedy balon se sondou dopadnou, často poslouží jako cíl různých amatérů, které je aktivně vyhledávají. Většina sond je totiž tvořena pouze pro jedno jediné použití, a tak je při dalším vypuštění nového balonu vypouštěna sonda nová. To také minimalizuje to, že by sonda při opakovaném vypuštění mohla být lehce poškozena a posílala by nepřesné údaje. Ty by potom měli vliv na samotnou předpověď.

[box type=“info“ ]O tom kdy a kde se meteorologický balón vypouští píšeme v jiném článku.[/box]

Lyžařské areály konečně ožívají

Napsat komentář

Nadměrně teplé počasí v prosinci a na začátku ledna trápil především provozovatele lyžařských areálů a všechny příznivce zimních sportů. Lyžovat se prakticky nikde nedalo. Nejenže byl nedostatek sněhu, ale počasí neumožňovalo ani použití sněhových děl.

Opravdová lyžařská sezóna tak započala až o víkendu 24. – 26. ledna, kdy mnohé skiareály rozšířily svůj provoz a četní provozovatelé uvádějí, že šlo zatím o nejlepší víkend letošní lyžařské sezóny. I tak ještě zdaleka všude nebyly zprovozněné všechny sjezdovky.

I když nenapadlo tolik sněhu, kolik by si milovníci sněhu přáli, teploty umožňují umělé zasněžování na většině kopců v České republice.

Lyžaře, snowboardisty a další návštěvníky hor také jistě potěšil sluneční svit o posledním lednovém víkendu. Toho je v současnou dobu v nížinách velmi málo.

V následujících dnech se má opět začít oteplovat, doufejme však, že ne natolik, aby opět musel být omezený provoz v lyžařských areálech.