Zajímavosti

Koróna je v podstatě několik soustředných barevných prstenců. Koróny jsou optické jevy na oblacích středního patra. Objevují se kolem Měsíce i kolem Slunce, i když se nám samozřejmě pozorují lépe u Měsíce.  Korónám kolem Slunce je těžké věnovat tolik pozornosti, neboť sluneční záření nás příliš oslňuje. Pokud bychom však pozorovali Slunce přes tmavé sklo anebo nějaký filtr, mohli bychom koróny pozorovat velmi často. K tomu, aby byly koróny pozorovatelné, je zapotřebí oblaků, které jsou tvořeny převážně vodními kapičkami. V ledových oblacích se s korónami takřka nesetkáváme. V případě Měsíce se koróna nazývá také dvůr. Jak jsme se již zmínili, každou korónu tvoří několik ... Číst celý článek »

Předpověď počasí je určitě věda, ke které nám neposlouží pouze hodnoty, které získáme na naší zemi, ale ideální je porovnávat je s těmi, které získáme ve vysokých nadmořských výškách. A těmi máme na mysli až oblast stratosféry. A zatím jedinou efektivní možností, jak data z této výšky získat, je pomocí meteorologického balonu. V jeho případě se na první pohled jedná o skutečně obyčejný balon, který má však na sobě zavěšeno čidlo, které snímá potřebné hodnoty. Komplexní měření potom spočívá v měření tlaku, teploty a vlhkosti. Aktuálně se nejenom na našem území používají balony, které mají hmotnost buď 800, nebo 1 200 gramů. Právě pod ... Číst celý článek »

Počasí nás ovlivňuje téměř na každém kroku. Podle počasí se mění i naše nálada, nebo se ozývají starší zranění. Když přichází letní počasí a teplo naše pocity i zdravotní obtíže se obracejí k lepšímu. Ale může to být naopak? Může člověk ovlivňovat počasí? Názory jsou různé. Indiáni věřili, že dokážou přivolat déšť a třeba v Africe prý dokážou ovlivnit příchod období dešťů. V Japonsku teď vědci přišli na to, jak vyvolat déšť. Snaha o pokus nad ostrovem Miyake se prý vyplatila. Údajně rozprašovali z letadel kyselinu uhličitou po celou hodinu. Pak se spustily srážky. Kyselina uhličitá je podle japonských vědců daleko bezpečnější než ... Číst celý článek »

Již odpradávna se mezi lidmi šíří poučka o tom, že když létají rorýsi a vlaštovky nízko, bude pršet a naopak, když létají vysoko, bude hezky. Jako vysvětlení se vždy uvádí, že vlaštovky a rorýsi, lovci mušek, které jsou vnímavé na atmosférický tlak, se musí přizpůsobovat ve výšce letu právě těmto muškám. Když je tlak vzduchu nízký, mušky létají při zemi a jejich opeření lovci za nimi. Skutečnost je ale zcela jiná. Jak je to tedy doopravdy? Mušky a drobný hmyz celkem zanedbatelné hmotnosti snadno podlehne vzdušnému proudění, jednoduše je odvane i velmi slabý vítr a tudíž jejich pohyb ovlivňuje termika. ... Číst celý článek »

Lidstvo se odjakživa zajímalo o oblaka, jejich barvu a tvary. Vše, co je více či méně zahaleno rouškou tajemství, je vždy velmi poutavé a zajímavé. A jak je to vlastně se zabarvením oblak? Proč jsou některá bílá, jiná šedá až téměř černá, a proč večer vídáme na obloze červánky? Oblaka jsou logicky za dne velmi snadno pozorovatelná, a to díky silnému slunečnímu záření. V noci je tomu však jinak.  V noci jsou oblaka pozorovatelná pouze tehdy, pokud jsou ozařována alespoň čtvrtinou svítícího měsíčního kotouče. Za bezměsíčných nocí meteorologové množství oblaků pouze odhadují, a to na základě zakrytí hvězd. Ale vraťme se k barvě ... Číst celý článek »

Řekne-li se meteorologický balon, většina lidí samozřejmě ví, že se jedná o možnost, jak nahlédnout do nejvyšších vrstev atmosféry a získat tak požadovaná data. Jenom málokdo však ví, jak často je vlastně takový balon vypuštěn. V případě naší republiky, tedy konkrétně Prahy se tak děje dokonce třikrát denně. A to rozhodně nikoliv pouze v posledních letech, ale permanentně, a to již od roku 1957. V té době se však do stratosféry „létalo“ dokonce čtyřikrát denně, ale v posledním roce se z úsporných důvodů cyklus omezil. V kolik hodin balony létají? Pokud byste měli zájem vypuštění takového balonu pozorovat, tak časy pro jeho vypouštění jsou pevně dané. ... Číst celý článek »

Mnoho let před konstrukcí prvního přístroje, který sloužil k předpovědi počasí, lidi zajímalo, jak v následující hodiny nebo dny bude. Často totiž byly právě na venkovních podmínkách přímo závislí, a to jak z hlediska úrody, tak dalších prací, které museli vykonávat. Přelom od obyčejných odhadů k vědě samotné nastal až v roce 1649 ve Francii (konkrétně ve městě Clermont-Farrand), kdy zde byl uveden do provozu první přístroj na světě, který dokázal počasí předpovědět. Netrvalo dlouho, a o pouhé tři roky později vznikla v Toskánsku síť několika meteorologických stanic. Základy moderní meteorologie tak byly postaveny. V našich zemích o více než 50 let později První měření uskutečněné na ... Číst celý článek »