O POČASÍ

Každý z nás měl již tu možnost setkat se s některou z pranostik, které dokázaly docela přesně předpovědět počasí.  I když „předpověď“ je slovo, které v tomto směru není až tak zcela na místě.  Jedná se spíše o vyjádření jistého systému pravidel a praktických rad, které vznikaly pro určitá období na základě dlouhodobého pozorování přírody po celá staletí. Časem byly tyto poznatky ústní formou předávány z generace na generaci a později se ustálily v podobě jednoduchých rad a doporučení hospodářům proto, aby jim usnadňovaly jejich každodenní lopotnou práci. Jelikož platnost těchto jednoduchých rad a pouček byla každoročně v praxi s někdy s větším, jindy s menším úspěchem ověřována, lidé ... Číst celý článek »

Předpověď počasí je určitě věda, ke které nám neposlouží pouze hodnoty, které získáme na naší zemi, ale ideální je porovnávat je s těmi, které získáme ve vysokých nadmořských výškách. A těmi máme na mysli až oblast stratosféry. A zatím jedinou efektivní možností, jak data z této výšky získat, je pomocí meteorologického balonu. V jeho případě se na první pohled jedná o skutečně obyčejný balon, který má však na sobě zavěšeno čidlo, které snímá potřebné hodnoty. Komplexní měření potom spočívá v měření tlaku, teploty a vlhkosti. Aktuálně se nejenom na našem území používají balony, které mají hmotnost buď 800, nebo 1 200 gramů. Právě pod ... Číst celý článek »

Počasí nás ovlivňuje téměř na každém kroku. Podle počasí se mění i naše nálada, nebo se ozývají starší zranění. Když přichází letní počasí a teplo naše pocity i zdravotní obtíže se obracejí k lepšímu. Ale může to být naopak? Může člověk ovlivňovat počasí? Názory jsou různé. Indiáni věřili, že dokážou přivolat déšť a třeba v Africe prý dokážou ovlivnit příchod období dešťů. V Japonsku teď vědci přišli na to, jak vyvolat déšť. Snaha o pokus nad ostrovem Miyake se prý vyplatila. Údajně rozprašovali z letadel kyselinu uhličitou po celou hodinu. Pak se spustily srážky. Kyselina uhličitá je podle japonských vědců daleko bezpečnější než ... Číst celý článek »

Jednou ze základních informací pojící se s podnebím určité oblasti je vlhkost vzduchu. Víte, o čem vypovídá a jak ji lze v rámci předpovědi počasí měřit? O vlhkosti vzduchu Vlhkost patří mezi základní vlastnosti vzduchu. Přináší informaci o tom, jaké množství vodní páry je v určitém množství vzduchu. Tyto údaje se mění dle místa a vlhkost vzduchu je samozřejmě i časově proměnlivá. Je limitována teplotou. Platí, že čím vyšší je teplota, tím může vzduch pojmout více vodních par. Je-li vlhkost vzduchu vysoká a zároveň jsou vysoké teploty, vzniká dusno, které pocitově vnímáme nepříjemně. Vlhkost vzduchu dělíme na absolutní a relativní. Absolutní ... Číst celý článek »

Již odpradávna se mezi lidmi šíří poučka o tom, že když létají rorýsi a vlaštovky nízko, bude pršet a naopak, když létají vysoko, bude hezky. Jako vysvětlení se vždy uvádí, že vlaštovky a rorýsi, lovci mušek, které jsou vnímavé na atmosférický tlak, se musí přizpůsobovat ve výšce letu právě těmto muškám. Když je tlak vzduchu nízký, mušky létají při zemi a jejich opeření lovci za nimi. Skutečnost je ale zcela jiná. Jak je to tedy doopravdy? Mušky a drobný hmyz celkem zanedbatelné hmotnosti snadno podlehne vzdušnému proudění, jednoduše je odvane i velmi slabý vítr a tudíž jejich pohyb ovlivňuje termika. ... Číst celý článek »

Klasifikací podnebí je několik. Nejčastěji ho rozdělujeme do pěti pásů – tropický, subtropický, mírných šířek, subpolární a polární. Charakterizujme si jednotlivé pásy alespoň ve stručnosti. Tropický podnebný pás Tropický podnebný pás se nachází mezi obratníky Raka a Kozoroha. Jde o souvislý pás kolem rovníku. Pokrývají ho pouště, savany a deštné pralesy. Dále se ještě dělí na tropický podnebný pás: rovníkový: Jsou pro něj charakteristické malé teplotní výkyvy během roku i dne. Srážky jsou rovněž rovnoměrně rozložené do celého roku. Prší každý den v odpoledních hodinách. Výjimkou jsou zenitální deště v období rovnodennosti. V tomto období prší celý den. V tropickém ... Číst celý článek »

Lidstvo se odjakživa zajímalo o oblaka, jejich barvu a tvary. Vše, co je více či méně zahaleno rouškou tajemství, je vždy velmi poutavé a zajímavé. A jak je to vlastně se zabarvením oblak? Proč jsou některá bílá, jiná šedá až téměř černá, a proč večer vídáme na obloze červánky? Oblaka jsou logicky za dne velmi snadno pozorovatelná, a to díky silnému slunečnímu záření. V noci je tomu však jinak.  V noci jsou oblaka pozorovatelná pouze tehdy, pokud jsou ozařována alespoň čtvrtinou svítícího měsíčního kotouče. Za bezměsíčných nocí meteorologové množství oblaků pouze odhadují, a to na základě zakrytí hvězd. Ale vraťme se k barvě ... Číst celý článek »

Zemi v poslední době postihuje celá řada klimatických změn, a řada z nich jistě úzce souvisí s celkovým oteplováním naší země. Na to má samozřejmě jak z krátkodobého, tak i z dlouhodobého hlediska vliv celá řada faktorů, a jedním z nich je jistě skleníkový efekt. Ten je probírán již v lavicích základních škol, a rozhodně je dobrou volbou zopakovat si, co vlastně má daný jev na svědomí a jak vzniká. Jako ve skleníku Jak už napovídá sám název, naše země, a tak i rostliny, živočichové i my sami se tak ocitáme pod jakousi pokličkou, tedy v jakémsi obrovském skleníku. Zatímco dovnitř pronikají sluneční paprsky, které celou planetu i ... Číst celý článek »

Duha patří mezi poměrně velmi oblíbené meteorologické jevy, především potom u dětí, které obdivují onu barevnou škálu, která se může na nebi vytvořit. Dospělí však více pátrají po principu toho, jak vlastně duha vzniká. A ten není nijak složitý, a stejně jako u celé řady dalších meteorologických jevů, i zde hraje hlavní roli voda a slunce. Slunce běžně prochází naší atmosférou, která však nemá tak velký lom světla, jako právě voda. Pokud tedy svítí skrz vodní kapku, dochází k rozkladu každého slunečního paprsku na jednotlivé barvy. Ty poté danou kapku opouštějí. Je-li kapek mnoho, a jsou ve stejné úhlové vzdálenosti od ... Číst celý článek »

Řekne-li se meteorologický balon, většina lidí samozřejmě ví, že se jedná o možnost, jak nahlédnout do nejvyšších vrstev atmosféry a získat tak požadovaná data. Jenom málokdo však ví, jak často je vlastně takový balon vypuštěn. V případě naší republiky, tedy konkrétně Prahy se tak děje dokonce třikrát denně. A to rozhodně nikoliv pouze v posledních letech, ale permanentně, a to již od roku 1957. V té době se však do stratosféry „létalo“ dokonce čtyřikrát denně, ale v posledním roce se z úsporných důvodů cyklus omezil. V kolik hodin balony létají? Pokud byste měli zájem vypuštění takového balonu pozorovat, tak časy pro jeho vypouštění jsou pevně dané. ... Číst celý článek »