O POČASÍ

Změny klimatu naší země rozhodně nejsou krátkodobou záležitostí, jelikož se týkají horizontu minimálně několika desítek let. Přesto se naše země může ohřívat, nebo naopak ochlazovat, a měnit tak svou teplotu doslova každým rokem. Je to dáno především vývojem počasí jako takového, a řady klimatických cyklů, které na dané změny teplot mají ten největší vliv. Pacifická oscilace a další jevy Právě tak se nazývá jeden z nejvýznamnějších cyklů, který dokáže naši zemí významně ohřívat. Zároveň však ovlivňuje klima naší země a také způsobuje to, že se nejenom v oblasti Evropy, ale i v oblasti celého světa střídají jak teplé, tak i chladnější roky. Dalším ... Číst celý článek »

Předpovídání počasí je určitě velmi složitou vědou, o které stále ještě nelze říci, že by její výsledky byly stoprocentní. A to i přesto, že již existuje celá řada velmi propracovaných modelů, které umí vypočítat, jaké počasí vlastně bude. A ačkoliv v dlouhodobém horizontu nemusí být vždy přesné, v tom krátkodobém často pravdu mají. Tu však má i samotná příroda, podle které lze poměrně snadno poznat, jak bude v následujících hodinách. Sledujte vlaštovky či blesky Snad každý někdy slyšel to, že pokud létají vlaštovky velmi nízko, blíží se bouřka či déšť. A pokud se vám to zdá úsměvné, je to skutečně pravda a právě ... Číst celý článek »

Pojem atmosférická fronta je především základní pojem v meteorologii. Fronty nezůstávají na jednom místě, ale přesouvají se. Přitom silnější fronta přetlačuje frontu slabší. Jako frontu můžeme označit vzduchovou hmotu o různých fyzikálních vlastnostech. Frontu tedy tvoří teplý a studený vzduch a následně začíná jejich promíchávání. Přechodové pásmo je oblast, kde se dvě fronty setkávají, ale kde se promíchávají jen málo. Toto pásmo je dostatečně zřetelné jen do té doby, dokud jsou zachovány původní teplotní kontrasty. Rozhraní mezi těmito dvěma vzduchovými hmotami se nazývá frontální plocha. Pojmem fronta označujeme místo, které je na zemském povrchu na frontální čáře protnuto frontální plochou. Meteorologové ... Číst celý článek »

V bouřkovém oblaku stoupá a klesá vzduch velkou rychlostí. Vodní kapičky a ledové krystalky jsou tím mocně vířeny z místa na místo, a tak dochází k vytváření elektrického náboje. Horní strana oblaku, kde se tvoří ledové krystalky, bude vždy silněji nabita pozitivním nábojem a spodní strana , kde je více vodních kapiček, negativním. Když je nábojový rozdíl dostatečně velký, dojde k výboji napětí – začne se blýskat. Blesk si často razí nejkratší cestu k zemi. Přitom však obchází největší odpory ve vzduchu. Proto nemá podobu rovné, ale klikaté čáry. Blesk ohřívá okolní vzduch až na teplotu 30 000 stupňů Celsia. ... Číst celý článek »

Řekne-li se meteorologie, řada lidí si samozřejmě představí, že se jedná o vědu o počasí. To je samozřejmě správné tvrzení, ale je nutné se zaměřit i na to, že stejně jako celá řada jiných věd, i tato má svých několik různých odnoží. Mezi tu nejznámější jistě patří takzvaná dynamická meteorologie. Jak napovídá sám název, právě ta studuje dynamiku samotné atmosféry, ze které následně vyvozuje závěry, které mohou výrazně pomoci v předpovědi počasí. Jedním z aspektů této odnože je třeba pozorování proudění vzduchu a studených či teplých front. I atmosférické procesy je třeba sledovat Nejsou to však jenom dynamické vlastnosti, ale také další, ... Číst celý článek »

Předpověď počasí je možné provádět díky speciálním modelům. V České republice se používají dva modely. Jsou jimi MEDARD a ALADIN. Stručně si je přiblížíme. ALADIN Název modelu ALADIN se odvíjí z francouzských slov „Aire Limitée, Adaptation Dynamique, Development International“. Rovněž jde o numerický model počasí, který umožňuje jeho krátkodobou předpověď, a to na základě diferenciálních rovnic popisujících chování atmosféry. Tyto rovnice se řeší na výkonných počítačích. Model je vyvíjen od roku 1991. Na jejím vývoji má podíl především meteorologická služba Météo-France. U modelu ALADIN se nejdříve vypočte globální model ARPÉGE.  K tomu dojde ve středisku Météo-France. Poté se data přenesou ... Číst celý článek »

Stejně jako je zcela běžným jevem vítr, který se vytváří nad samotným povrchem země, tak je naprostou samozřejmostí i cirkulace ve vyšších výškách, a to konkrétně až do spodní mezosféry. Toto proudění s sebou samozřejmě přináší změny počasí, a dokáže tak přinášet teplé a studené fronty, nebo suché či deštivé počasí. Zajímavé je, že na tuto cirkulaci má vliv nejenom nerovnoměrný povrch země a její otáčení, ale třeba i sluneční záření. Několik nejdůležitějších proudů Z hlediska důležitosti by bylo určitě vhodné vyjmenovat několik proudů, které patří mezi ty nejdůležitější. Jedny z nich jsou takzvané pasáty. Ty vanou od subtropických oblastí, z oblasti vysokého tlaku ... Číst celý článek »

Zvířata jsou vybavena velmi citlivými senzory vnímajícími i ty nejmenší vibrace, které my lidé nejsme schopni zachytit. Naši předkové byli v tomto směru k pozorování změn v chování zvířat na rozdíl od nás velmi vnímaví.  Běžně dříve dokázali z pozorování zvířat vyvodit takřka neomylnou předpověď právě přicházejícího počasí. Naši předkové byli jakoby obdařeni zvláštními smysly, které dokázaly zachytit i ty nejjemnější, takřka neslyšitelné signály, co k nim příroda vysílala. Ačkoli tyto signály příroda vysílá neustále, my již dnes nejsme schopni je zachytit vůbec anebo je považujeme za neexistující, což je velká škoda. Velmi známé a rozšířené zvyky měla v sobě vštípené mnohá domácí zvířata, která se ... Číst celý článek »

Koróna je v podstatě několik soustředných barevných prstenců. Koróny jsou optické jevy na oblacích středního patra. Objevují se kolem Měsíce i kolem Slunce, i když se nám samozřejmě pozorují lépe u Měsíce.  Korónám kolem Slunce je těžké věnovat tolik pozornosti, neboť sluneční záření nás příliš oslňuje. Pokud bychom však pozorovali Slunce přes tmavé sklo anebo nějaký filtr, mohli bychom koróny pozorovat velmi často. K tomu, aby byly koróny pozorovatelné, je zapotřebí oblaků, které jsou tvořeny převážně vodními kapičkami. V ledových oblacích se s korónami takřka nesetkáváme. V případě Měsíce se koróna nazývá také dvůr. Jak jsme se již zmínili, každou korónu tvoří několik ... Číst celý článek »