O POČASÍ

Výstup z online měření teploty v Komořanech za posledních 24 hodin. Číst celý článek »

Jaké je venku počasí sice můžeme poznat pohledem z okna, ale jenom těžko se o něm dozvíme bližší informace. Lze sice jasně vidět, že prší, je mlha, nebo jsou srážky, ale o intenzitě samotné se toho pouhým pohledem moc nedozvíme. I proto byla vytvořena řada přístrojů, které používají nejenom profesionálové, ale i nadšení amatéři.  Pojďme se na některé z nich podívat blíže. Nejčastěji se měří atmosférický tlak a teplota. V souvislosti s tlakem se nejčastěji používá barometr. A právě pomocí samotného tlaku lze totiž poměrně přesně určit počasí. Stručně řečeno, při nízkém tlaku lze očekávat deštivé počasí, při vysokém naopak slunečné. I proto vznikla ... Číst celý článek »

V dřívějších dobách lidé věřili, že blesk a hrom jsou zbraněmi bohů a vyjadřují jejich hněv. Dnes již víme, že bouřka je přírodním jevem. V mnoha případech se vyskytuje bouřka z tepla. Vznikají v létě, když je velmi teplo a zároveň velká vzdušná vlhkost. Ne nadarmo před letní bouřkou často říkáme, že je dusno. Naše pokožka se pokryje potem, protože vzduch již není schopen přijmout žádnou vlhkost. Předpokladem vzniku bouřky jsou prudké výstupné vzduchové proudy, kdy se teplý vzduch dostává do vyšší studené oblasti. Dojde k vytváření obrovských věžovitých oblaků. Sahají někdy až do výšky 10 km, i výše. Typicky ... Číst celý článek »

Ti, kteří se přes dlouhou zimu pečlivě starají o to, aby ptačí zpěváci měli neustále něco dobrého k snědku, už se možná naučili rozeznávat některé ptačí druhy podle vzhledu i hlasu. Je však docela možné, že ale přesto nevědí, že i ptačí zpěv má svůj řád a přesné načasování, doslova si podle něj můžeme řídit hodinky. Ten, kdo si přivstane a ještě za ranního kuropění se rád projde po své zahradě, nepotřebuje kolem poloviny května vůbec hodinky. Poměrně přesně se dá totiž podle ptačího zpěvu určit, kolik hodin právě je.  Ptáci se v této době probouzejí podle intenzity světla při rozednívání. Každý ... Číst celý článek »

Jako aerosoly označujeme soustavy malých chemických částic, které jsou rozptýlené v ovzduší. Některé lidské činnosti jsou spojené s jednoznačným zvyšováním obsahu aerosolů v ovzduší. Patří k nim například požáry tropických lesů, spalování fosilních paliv obsahujících síru anebo oxidace kovů na vzduchu. Aerosoly následně ovlivňují dvojím způsobem radiační bilanci. Buďto přímo tak, že odrážejí sluneční záření, nebo nepřímo působením na tvorbu oblaků. To má za následek také to, že ovlivňují krátkovlnné a dlouhovlnné záření. Jednotlivé vodní kapky se formují do oblaků, a to kolem částic, které nazýváme jádra kondenzace. Ne všechna oblaka jsou ale posléze tak velká, aby z nich vznikly srážky. Vyšší disponibilita jader sice ... Číst celý článek »

Na základě dlouhodobého pozorování přírody a životem s ní nerozlučně spojeným dokázali naši předkové s poměrně velkou přesností předpovídat počasí, a to i dlouhodobě. Naše generace, ač má v současné moderní době k dispozici mnoho velmi přesných přístrojů a pozorovacích metod, také občas uplatňuje předpovědi na základě pozorování přírody, chování zvířat a rostlin. Je docela pochopitelné, čeká-li nás například víkendový výlet do přírody anebo na chatu, že budeme chtít znát aktuální počasí v oblasti, kam se chystáme či případně budeme potřebovat vědět, s čím máme na silnici počítat v průběhu jízdy autem atd. V nápovědě ohledně počasí v nejbližší době nám může výrazně napovědět stejně tak dobře teplota vzduchu, ... Číst celý článek »

Pokud bychom se měli konkrétně podívat na vývoj podnebí, jistě je nejlepší začít v poměrně nedávné minulosti, a to v horizontu posledních sta let. Na tomto období je zajímavé především to, že mělo 7 za sebou velmi teplých roků. Ty navíc vyšli na začátek devadesátých let. Samozřejmě ačkoliv jsou tyto teplé roky z dlouhodobého hlediska poměrně zajímavým úkazem, v krátkodobém časovém horizontu se jednalo o rok, který byl teplejší maximálně o několik málo stupňů celsia a žádné výrazné krátkodobé změny se nekonaly. Jak je to v delším, tisíciletém horizontu? Ne vždy byly meteorologie a zapisování údajů o počasí tak zdůrazňované, jako je tomu dnes, a ... Číst celý článek »

Rostliny jsou plné nejrůznějších záhad. Existují dokonce i rostliny (a je jich poměrně dost), které dokážou předvídat počasí. Reagují totiž zcela zřetelným způsobem na povětrnostní změny, a proto mohou fungovat z našeho lidského pohledu jako spolehlivý barometr. Pryskyřník je jedním z těchto rostlinných  barometrů.  Dokáže předpovědět deštivé počasí tak, že svěsí okvětní lístky. I květy bodláků dokážou stejně tak spolehlivě předpovědět déšť. Ty se schovají do vnějších zelených lístků. Kakosty smrduté, známé byliny rumišť a lesů, v předzvěsti deště anebo přicházející noci sklánějí své květy, aby jejich pyl nebyl poškozen vodou nebo rosou. Některé rostliny fungují stejně tak dobře jako rostlinné hodiny i ... Číst celý článek »

My lidé jsme se ve světle civilizace už dávno přestali cítit jako neoddělitelná součást přírody. A možná právě to, že přírodu dostatečně nectíme a nedbáme na určitá varování, která k nám často vysílá a my je necháváme bez povšimnutí, je chyba, za kterou již nyní nejrůznějšími způsoby platíme. Zemi ohrožuje tání ledovců, atmosférický obal země je narušen freony a v důsledku toho a mnoha dalších záležitostí vznikají na zemi katastrofické povodně nebo naopak požáry, které nelze uhasit. Jako moderní lidé si však často ani neuvědomujeme úzké sepětí svých životů se životy stromů a květin. Avšak v dřívějších dobách tomu tak rozhodně nebylo. Vzpomeňme ... Číst celý článek »

Rozptyl patří k velmi rozšířeným jevům. Dojde k němu například tak, že se kužel světla, který vrhá baterka nebo jiný světelný zdroj, odráží od prachových částeček, které poletují vzduchem. Spatřit jej můžeme velmi zřetelně také při mlze, když v autě za jízdy zapneme dálková světla.  To se nám světelný kužel bude zdát doslova jako neprostupná stěna. To jsou však jen dva příklady z mnoha a mnoha dalších možností. Z uvedených příkladů je tedy patrné, že k jevu nazývanému rozptyl dochází tehdy, pokud paprsky světla dopadají na velmi miniaturní částice anebo na plochu, která má mimořádně jemnou strukturu. Jako názorný příklad rozptylu nám poslouží pampeliškové nebo bodlákové ... Číst celý článek »